Jervis Bay - poslední výlet

6. srpna 2014 v 21:31 | Jakub Litoš
Austrálie zpětně (příspěvek č.12)

Po delší odmlce se konečně dostávám k tomu, abych se s vámi podělil o některé mé další zážitky z Austrálie. V červnu jsem měl v plánu dokončit celou australskou kapitolu a to současně s jubilejním článkem "Po roce v Čechách". Do konce července jsem byl ale hodně pracovně vytížen a nepodařilo se mi najít moc času navíc. To už teď ale pominulo, tudíž bych měl být schopen opět více psát a konečně se vrhnout na tu Asii. Naštěstí jsem si tam psal poznámky, takové body, abych potom některé věci nezapomněl, i když ty hlavní zážitky mám samozřejmě v hlavě a k jejich vybavení mi poslouží především obrovské množství fotek a videí, které jsem za tu dobu pořídil. Nejprve ale dopíši zmiňovaný článek z Čech a mé poslední dny v Sydney a jeho okolí.

V dnešním příspěvku bych vám chtěl představit jedno kouzelné místo, které jsem chtěl prostě zásadně vidět a pochopitelně jsem pak litoval, že jsem tam strávil byť krásný, ale pouze jeden, víkend. Hezky se usaďte, pusťte si příjemnou relaxační hudbu a nechte se vtáhnout do překrásného místa, kde pod azurovou oblohou buší obklopené pláže, s tím nejbělejším pískem na světě, omývá průzračně čisté, tyrkysové moře... Vítejte na Jervis Bay!

Hyams Beach - oficiálně nejbělejší pláž na světě

Na Jervis Bay jsme vyrazili společně s Kubou a Hankou. Bylo super jet vlastně už na poslední větší výlet takto s nejlepšími přáteli. V té době neměl nikdo z nás auto, a tak jsme si ho půjčili s půjčovny. V sobotu ráno, když jsme si autíčko vyzvedávali, jsme se bohužel dost zdrželi kvůli komplikacím, které nastaly se samotným půjčením auta. Šlo o to, že jsme s sebou neměli doklad, který potvrzuje řidičovu stálou adresu v Sydney. O tom nám nikdo neřekl a nikdy jsme o něčem takovém neslyšeli. Dlouho jsme si lámali hlavu, jak situaci vyřešíme, jelikož pán byl velice nekompromisní. Nakonec se mi podařilo na mailu dohledat chybějící dokumenty a mohli jsme konečně jet. Holky na nás zatím čekaly opodál u vyprahlé silnice a snídaly sushi. Také nám chvíli trvalo, než jsme tu půjčovnu vůbec našli, takže těch zdržení byla opravdu škoda.

Neskutečně jsem se na tento výlet těšil, vždyť Jervis Bay bylo jedno z míst, na které jsem se chtěl zásadně podívat. Sice mi to vyšlo až 14 dní před odletem, ale aspoň že tak! A samozřejmě všichni jsme se už těšili, jistě i Kuba, který jel na Jervis Bay podruhé a dělal nám tak zároveň i průvodce. :)

Jervis Bay se nachází asi 200 km na jih od Sydney poblíž Canberry - tj. cca 3 hodiny jízdy autem. Po cestě je ale mnoho krásných míst, které stojí za to vidět, takže bych počítal raději s hodinkou navíc.

Vyhlídka nad Wollongongem


Taková obyčejná zastávka na kafe... :D

Jen Wollongong je výlet na celý den, ale tam jsme mimo Hanky už byli a raději jsme pokračovali dál. Stejným směrem jsme již cestovali právě do Wollongongu, Kiamy nebo na další nádherná místa, takže jsme krajinu trochu znali. Druhou zastávku jsme udělali znovu na vyhlídce, na které jsme prostě nemohli nezastavit...

To prostě nemá chybu

Ne že bych při cestě do Třeboně nehltal ty naše české lesy, ale prostě tohle byla naprostá senzace a s mým nadšením si sebe nedokážu představit při roadtripu kolem Austrálie. Nicméně není všem dnům konec. :)


Jinak jízda byla bezproblémová a poprvé, když nepočítám pár minut v Gold Coastu, jsem řídil s volantem vpravo. Napřed to byl pochopitelně obrovský nezvyk, ale brzo jsem si zvykl tak, že jsem si jízdu užíval a stihl se i kochat přírodou či projíždějícími auty. :)

No nevypadá to jako sen?

Pěkně v klídku, žádný spěch, žádné nebezpečné manévry a blokování řidičů... Je pravda, že jelikož jsem v Austrálii neměl auto, na silnicích jsem moc času nestrávil, ale stejně za tu dobu mám z australských silnic tento pocit.

Pozor na klokany! :)

V jednom městečku...

Trochu jsme se obávali počasí, ale nakonec nám přálo a bylo celkem hezky. Hlavně pak následující den bylo krásně. První zastávka na Jervis Bay byla v městečku Huskisson v Marine Park, kde jsme si vyfotili ty naše ženské. :)


Poté jsme ale raději začali hledat kemp, kde bychom přenocovali, jelikož už bylo pozdní odpoledne. Našli jsme jeden hezký hned vedle pláže, kde byl i sympatický přístřešek s BBQ. Tam jsme strávili celý večer.


Kemp byl vyloženě liduprázdný, asi jak už končilo léto. Za to malých králíčků kolem nás běhalo nespočet. :D Ten večer se mi moc líbil a kéž bych tam teď mohl strávit tak alespoň týden... Po výborném grilování jsme se šli v noci projít po pláži, což bylo takové strašidelné a také si pamatuji, jak byly krásně vidět hvězdy. Nechtěli jsme být druhý den úplně mrtví, a tak jsme šli celkem rozumně spát.

Amy nám se stavbou stanu efektivně pomáhala :D - v pozadí naše auto

V noci ale přišel vichr s deštěm a náš půjčený stan, který byl pro 4 osoby vtipně malý, se nám málem rozulétl. :D Noc jsme ale nějak přečkali a ráno vstávali celí natěšení na nedělní výlet.

Co se pláží týče, zajeli jsme hned na tu nejznámější, nejbělejší pláž. Upřímně, ten písek byl tak bílý, že to úplně dralo oči, asi podobně, jako kdyby jste si v noci bez lampičky otevřeli "Seznam" s naplno nastaveným jasem. :D No, vlastně i to by bylo málo... :) Focení nebylo jednoduché a hodně fotek jsem nakonec vymazal. Ta bělost byla hezky vidět na té první fotce, ale samozřejmě i na jiných je patrné, jak je písek sněhově bílý a navíc také krásně jemňounký...


Hyams Beach






Bylo to úžasné a jediné, co nám nehrálo do karet, byl čas. Utíkal neskutečně rychle. Měli jsme v plánu vidět i jiná místa, takže jsme se ani nekoupali a jeli dál. Navíc na to, jak bylo v Sydney horko, bylo na Jervis Bay trochu chladněji a voda byla kupodivu dost studená. Místo to ale bylo nádherné...

Další zastávkou byla pláž Murrays Beach. Opět místo jako z pohádky. Tady jsme se zdrželi už o trochu déle a s Amy jsme tu i šnorchlovali.


Murrays Beach na mě působila trochu odlehleji, tedy tím lépe. Potkali jsme na ní jen několik lidí a ti první byli Češi. :) Ovšem nebyli to studenti jako my, nýbrž starší pár, který přijel navštívit své děti. A byl to zrovna jejich první den v Austrálii! To bych také chtěl zažít, abych hned první den viděl "tohle"... :)



Mně se tady líbilo asi nejvíc ze všech ostatních míst, bylo to celé tak zapuštěné v přírodě, takové divoké. Takto jsem si Austrálii mimo město vysníval a tady se mi to opravdu splnilo.








Po této nádherné zastávce na Murrays Beach nám jaksi vyhládlo, tak jsme se vydali hledat místo, kde bychom si mohli ogrilovat oběd, jelikož jsme ještě měli slušné zásoby masa. Nedaleko jsme našli jakési tábořiště v lese, kde kempovalo několik lidí. Přátelsky nás vybídli, ať neváháme použít přistavené dřevo a ať si grilujeme jak je libo.



Nadšením jsem se z toho celej pocintal a umýval si tak nové plavky pod tekoucí vodou. :D


Po výborném obědu jsme jeli na místo zvané Green Patch, kde jsme strávili asi nejvíce času. Opět něco neuvěřitelného a vlastně nepopsatelného. A když se podíváte třeba přes Google Earth na Jervis Bay, uvidíte, jaké množství nádherných míst, především tedy pláží, se v této oblasti nachází. Jedna pláž lepší, než druhá. My jsme navštívili především ty hlavní, velké a známé, ale jsou tam různé menší a odlehlejší. No prostě náááádhera...

Green Patch



Písek jako sníh...



GoPro kamera :)





Špatně se mi takové místo opouštělo, cítil jsem se tam tak krásně a svobodně. Člověk tam lehce zapomene třeba na to, že musí pracovat a má různé povinnosti.


Při cestě zpět k autu se s námi ještě loučili všudepřítomní papoušci. Kubovi se je podařilo výborně nafotit. S prosvítající pláží v pozadí to snad ani nevypadá, jako z tohoto světa. :D




Naše poslední zastávka byla v samém srdci Booderee National Park, ve kterém jsme se celou dobu nacházeli. Steamers Beach, což je jedna z nejosamocenějších pláží v této oblasti a vede k ní několikakilometrová stezka skrz buš, byla tím posledním místem, co jsme na Jervis Bay viděli.

Na parkovišti nás zaujala tato Toyota :)

Stezka byla upravená a během trasy jsme nenarazili na žádné abnormality, ani na žádné hady či jinou havěť, která by mě v takové odlehlé přírodě nijak nepřekvapila. :) Vždyť jen v Booderee National Park naleznete více než 200 druhů ptactva, 30 druhů různorodých savců včetně 10ti druhů netopýrů, 37 druhů plazů, 17 druhů obojživelníků a alespoň 180 druhů ryb.


A nakonec jsme došli do cíle. Na mapě je krásně vidět, jak je ta pláž odlehlá. Nebyl na ní ani človíček a byla tak velká, že jsme si ji nakonec vychutnali pouze z výšky a nesešli nakonec až dolů k ní. Jak jsem psal, čas hrál proti nám a také jsme se potřebovali nějak rozumně dostat zpět do Sydney. Nicméně pohled to byl nádherný a byl to i krásný závěr našeho výletu na Jervis Bay.


Co dodat na závěr... Výlet na Jervis Bay byl pro mě určitě jedním z nejlepších výletů v Austrálii a doporučil bych ho každému. Je to jedno z míst, kam bych se chtěl vrátit, pokud bych někdy v budoucnu znovu navštívil Austrálii. Ani ze Sydney to není tak daleko a finančně to nebylo nijak náročné. Jak poplatek za kemp nebo průjezd národním parkem, všechno bylo v mezích - tedy alespoň na místní poměry. Nečekejte ale, že si postavíte stan kde se vám zlíbí a za táborového ohně budete hlasitě povykovat. Hlasité párty ještě možná ano, ale otevřené ohně jsou v celém Booderee National Park striktně zakázané. Na některých místech můžete použít plynové grily, ale jinak je možné zdarma využít grilů či případných ohnišť, které jsou na vyhrazených místech, s připraveným dřevem. Místní Australané a Australané vůbec, jsou na tento národní park velmi hrdí a snaží se ho přirozeně chránit. Pro více informací o Booderee National Park navštivte TYTO stránky, kde naleznete třeba i mapky, fotky a další zajímavosti.

Děkuji Amy, Hance a Kubovi za všechny fotky, které jsem v tomto článku použil a také děkuji za skvělou společnost, za krásný víkend, který jsme spolu, při závěru našeho pobytu v Austrálii, prožili...

Green Patch

 


Komentáře

1 zoozo zoozo | 15. srpna 2014 v 21:31 | Reagovat

ahoj jakub, super stranka, mam ju zbehanu celu, kedze sa chystam tento rok do AU. Chcem sa spytat ci napr Kuba alebo ReddGrr su stale tam, alebo uz odcestovali tiez? Niekde na pivec by som tam skocil. Dikes a ozzi, nechystate sa naspat do au? ved si bol v syd uz ako doma, nechyba ti? :-)

2 Jakub Litoš Jakub Litoš | 18. srpna 2014 v 11:10 | Reagovat

[1]: Ahoj, díky. :-) Zatím se zpět nechystáme, ale ano, Sydney mi chybí. Je to na delší vyprávění, budu o tom teď psát... Jinak Kuba se vrací do Čech a ReddGrr tam je a snaží se tam zůstat. Kontaktovat ho můžeš na jeho webu. Mě si můžeš klidně přidat na FB, kde můžeme lépe popovídat, když budeš chtít. Čau, Kuba. ;-)

3 zoozo zoozo | 20. srpna 2014 v 18:53 | Reagovat

ahoj, daval som si ta 20.8 vecer k priatelom na fb, este mi neprisla odpoved :)

4 Jakub Litoš Jakub Litoš | 21. srpna 2014 v 13:46 | Reagovat

[3]: Už tě tam mám. 8-)

5 Helena Helena | 9. října 2014 v 20:53 | Reagovat

Nadhera Kubi,neco nepopsatelne krasneho.
Snad se jednoho krasneho dne ocitnu presne na techto plazich!!!
Moc stesticka s Amy a do budoucna,jste nadherny par!

6 Jakub Litoš Jakub Litoš | 10. prosince 2014 v 12:21 | Reagovat

[5]: Heleno, moc děkujeme, Jervis Bay je opravdu místo, které stojí za to, při návštěvě AUS, vidět...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.