Kiama

4. března 2014 v 12:57 | Jakub Litoš
Austrálie zpětně (příspěvek č.6)

Kiama je přímořské městečko ležící na jižním pobřeží NSW. Z centra Sydney je to méně jak 2 hodiny autem a co je dobré, do Kiamy jede i vlak. S Amy jsme tuto oblast navštívili hned dvakrát a krátce po sobě. Město je známé především díky "Kiama Blowhole", což je takový gejzír vytvořený uprostřed skal. A to byl také náš hlavní cíl.

Nejjednoduší pro nás byla cesta vlakem, který jel dokonce přímo z Bondi Junction až tam! Prakticky stačilo jen přejít ulici a vejít do podzemí na vlakovou stanici. Čím více jsme se vzdalovali od centra, tím více byla krajina divočejší, a tak jsme neměli ani problém, že bychom se po cestě nudili.

Trať do Kiamy vede přes Wollongong, kde jsem už také několikrát byl. Opět jsem si tak mohl vychutnat netradiční výhled z vlaku na širý oceán. V jeden moment jede vlak dokonce téměř po pláži!

Pohled z vlaku


Vlaková stanice Kiama

Ze stanice to byl jen malý kousek do Rotary Parku, vedle kterého se nachází Kiama Blowhole. Po cestě jsme se ale museli posilnit a zastavili se v jedné malé asijské restauraci. Jídlo bylo vynikající. :)


Rotary Park

To se to musí cvičit s takovým výhledem :)

Amy si s sebou vždycky musí odnést nějaký netradiční suvenýr :D

Poprvé jsme byli v Kiamě téměř měsíc před odjezdem domů. Jak jsem tak hleděl do dáli, uvědomoval jsem si, že je to jeden z mých posledních výletů a pochopitelně mi to bylo i trochu líto... Amy to tak neprožívala a docela se už těšila domů.




Na vrcholu kopce jsme pak konečně dorazili k již zmiňovanému místu Kiama Blowhole, odkud po chvílích zajímavě tryskala voda. Dočkali jsme se sice několika gejzírů, ale jinak asi nebyly úplně ty ideální vlny. Také bude asi záležet na výšce hladiny.

Amy vyhlíží gejzír společně s hasiči :)

Kiama Blowhole



Krásný maják na kopci


Pod kopcem jsme objevili rock pool. Tam jsem se vykoupal až příště, jelikož bylo toho dne poněkud chladněji. Jak foukal vítr a vlny se všude kolem tříštily o pobřeží, ve vzduchu byla veliká vlhkost a nedalo se vůbec nic fotit.



Postupně jsme procházeli město a kochali se. Na dalším kopci mě zaujal nádherný domek, ještě s nádhernějším výhledem. Takto bych si představoval mé bydlení. :)


Neskutečný výhled před domem


Toho dne jsme si nemohli nevšimnout všudepřítomných plakátů, které upozorňovaly na nastávající "Kiama Jazz Blues Festival". A tak jsme se rozhodli, že se na něj do Kiamy ještě pojedeme podívat.

Festival se nám líbil, jen jazz a blues jsem tam zaslechl velmi zřídka. Převážně to byla hudba ve stylu reagge a gypsy music a ke konci bylo i nějaké to blues. Festival trval tři dny a probíhal nejen na hlavních stagích v Hindmarsh Parku, ale také v mnoha restauracích a hospodách. Tam jsme slyšeli hudbu, kvůli které jsme přišli.

Hindmarsh Park


Celé centrum Kiamy festivalem žilo a my jsme si to hezky užili. Dokonce bylo i dost horko, tak jsem skočil do toho rock poolu. :) Vypadal jako klasický bazén, jen pod hladinou to bylo stejné jako v moři. Nebylo tam sice tolik ryb, ale spatřil jsem i celkem velkou chobotnici.


Kiama se nám moc líbila a myslím, že je to skvělý tip, když si chcete trochu odpočinout od velkoměsta a nasát vůni klidného přímořského městečka. Na závěr ještě pár fotek při cestě na vlak, který nás dovezl zpět na Bondi Junction.






 


Komentáře

1 Arie Arie | E-mail | 4. března 2014 v 20:06 | Reagovat

Ahoj Jakube. Musím ti pochválit článek i celý blog :) narazila jsem na něj dneska a nějak se odtud nemůžu odtrhnout. 8-)

2 Jana Jana | 4. března 2014 v 20:15 | Reagovat

Blog čtu už delší dobu pravidelně a mám ho moc ráda. Skvělé a inteligentní příspěvky, krásné fotky a k tomu jste moc sympatičtí lidé. Moc Vám fandím a přeji Tobě a Amy jen to nejlepší. :-)

3 Jakub Litoš Jakub Litoš | 5. března 2014 v 10:53 | Reagovat

Děkuji vám za pozitivní komentáře. :-) Vždy je hezké slyšet, že se to pěkně čte nebo že se fotky líbí. ;-) Dodá mi to chuť psát dál - vždyť ještě je toho tolik, co musím dopsat. Naštěstí v Asii jsem si dělal pravidelně poznámky, abych si pak na některé věci lépe vzpomenul. Rád bych co nejdříve dopsal AUS a mohl tak konečně začít psát o té Asii. Myslím, že to bude dost zajímavé. Mějte se fajn! 8-)

4 Sylva Sylva | 1. listopadu 2014 v 2:42 | Reagovat

Milý Jakube.  Co turistické brožurky neprozradí je, že Kiama blowhole už dávno "nefouká" jako dřív.  To kolikrát stříkala výš než ten maják.  Bohužel, skály jsou už  hodně vymleté.  Kousek dál je tzv. "Little blow hole", podle názvu podstatně menší, za to ale efektivnější. A spolehlivější.  Takže ... příště ... :-)

5 Jakub Litoš Jakub Litoš | 5. listopadu 2014 v 23:38 | Reagovat

[4]: Nějak jsem to asi nepochopil s těmi turistickými brožurkami, ale o Little Blow Hole vím, už si jen nepamatuji, proč jsem tam nakonec nezašel. Každopádně díky za info. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.