Basin podruhé

13. března 2014 v 10:16 | Jakub Litoš
Austrálie zpětně (příspěvek č.7)

Basin je krásná zátoka s průzračnou vodou, nacházející se na okraji Sydney naproti Palm Beach v Ku-ring-gai Chase National Park. Další místo v mém seznamu, které jsem chtěl zásadně před odjezdem z Austrálie ještě vidět. Vzpomínám, jak jsem se na Basin vydal poprvé, to jsem popsal na blogu ZDE. Bylo to v době, kdy jsem se rozcházel s Markétou a na Basin jsem tehdy vyrazil s mými přáteli z Maďarska, kteří se o mě následně postarali a ubytovali mě u nich. Byl to den, kdy jsem si od všeho skvěle odpočinul. Tehdy jsem si právě říkal, že na tak krásné místo se musím ještě vrátit a nejlépe tam pár nocí přespat. Stanování se mi už nepodařilo, ovšem alespoň jsme s Amy a opět společně s těmi přáteli, vyrazili na Basin znovu.

Spouštění lodě do vody

A plavba může začít :)

V přístavu kotvila slavná loď, která vyhrála prestižní soutěž. Po cestě jsme také potkali děti na malých plachetnicích. Nevím, zda to byl závod či tréning, ale bylo to vcelku roztomilé.



Skvělým zážitkem bylo proplouvání mezi desítkami velkých medůz, které byly v jedné chvíli všude kolem nás. Do té doby jsem je v Austrálii nikdy neviděl.



A jsme tu - Basin

Mělká a čistá voda lemuje bujnou vegetací poroslý poloostrov, na kterém naleznete sociální zařízení, bbq, možnost stanování s výhledem na malebnou lagunu a jako průvodce máte malé wallaby, což jsou takoví menší klokani. Velice mírumilovné místo...




Bylo sice trochu méně vody, ale nevadilo to tak moc. Alespoň jsem mohl lépe prošnorchlovat některá místa. Hned u břehu jsem natočil malé rejnoky, z čehož jsem pak udělal fotky. Voda byla mělká a tudíž teplá a široko daleko jsme tam byli skoro sami.



BBQ

Parádní den :)

Ohniště

Možnost zapálení ohně a ještě na takovém místě, je řekl bych veliký luxus. Dělání ohňů je většinou zakázané a sám jsem se přesvědčil o tom, že je to zákaz opodstatněný. Stromy a všechno to klestí je tak suché, že chytne doslova hned. V letním období je tak běžné, že platí zákaz rozdělávání ohňů i ve vyhrazených ohništích.


Sice jsme tedy nestanovali, jak jsem původně chtěl, nicméně jsem byl moc rád, že jsem mohl Amy ukázat mé oblíbené místo a sám si tak mohl opět vychutnat celý výlet, včetně dobrodružné plavby, ještě jednou.


Po cestě domů, na vlakové stanici Killara, nám ještě zazpívalo závěrečnou píseň hejno krásných papoušků, kteří jsou pro tuto oblast tipičtí. Vlastně to byl obrovský křik, který byl slyšet už z dálky. :)

 


Komentáře

1 Jitka Jitka | 13. března 2014 v 11:18 | Reagovat

Překrásné místo !!! :)

2 Jakub Litoš Jakub Litoš | 13. března 2014 v 13:43 | Reagovat

[1]: Možná to nejhezčí v Sydney... 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.