Březen 2014

Lamkor

19. března 2014 v 11:41 | Jakub Litoš
Austrálie zpětně (příspěvek č.8)

Slovo "lamkor" znamená v thajštině něco jako v angličtině "yummy" - (chutné) a obsahuje v sobě také otazník, jelikož přípona "kor" vytváří otázku. Chcete-li pokrm pochválit, odpovědět můžete "lam" - (chutné). Nebojte, dnes jsem si pro vás nepřipravil lekci thajštiny, nýbrž další ukázku dobrůtek, které mi Amy v Sydney vařila. Není to všechno ryze Thai food, nicméně můžu garantovat, že to bylo moc "lam". :) Dokonce i dorty byly naprosto vynikající. Amy pochází ze severního Thajska, a tak některá jídla jsou typická pro tuto část země. Důraz je kladen jak na chuť, tak na vzhled a nemyslete si, že musí být všechno "spicy" - (pálivé). Teď už si vychutnejte, (i když jen očima), výborné pokrmy, které mi byly servírovány vždy s velikým úsměvem a láskou.

Puff ball mushroom

Stir-fried crab with yellow curry

Tomato paste

Stir-fried pork with red curry

Stir-fried vegetable with prawns

Pad Thai (Stir-fried noodles)

Ka nom jeen (Northern traditional noodles)

Seafood spicy salad and grilled pork

Young chilli paste, red chilli paste with fish cakes and sticky rice

Spicy Thai mix salad

Kaw Moo Krob (Crispy pork with rice and egg)

Miso soup and rice seasoning (Japanese ingredients)

Lab Kai (Spicy northern chicken salad)

Bacon with mushroom spinach

Spicy cucumber salad with crispy skin pork

Hang Lay (Northern pork curry)

Hungarian goulash with rice

Salmon

Fish :)

Lam :)

Spaghetti prawn

Grilled pork sweet sauce

Sandwich for Jakub :)

Strawberry chocolate cake

Thai green custard chocolate cake

Vanilla cake with fresh strawberry

Chocolate cake

Double chocolate cake

Chocolate mousse

Vanilla cake

Vzpomínám, když jsem bydlel asi půl roku sám, jak jsem si neuměl vůbec nic uvařit a tak trochu jsem živořil. Od té doby, co jsem potkal Amy, jsem se začal mít jako král. :) I když jsem přišel po půlnoci z práce, Amy kvůli mně vstala a s úsměvem mi připravila lahodné jídlo. K tomu mi někdy i otevřela pivo nebo nalila víno. :) Takové zakončení těžkého dne v pekárně jsem si nemohl ani přát a nikdy na to nezapomenu.

Zajímavou otázkou by teď bylo, jak je Amy schopná vařit Thai food v Čechách? Za tu dobu, co jsme tady, si už vychytala některé obchody, kde se thajské ingredience koupit dají, ovšem výběr není takový a samozřejmě nákup takových speciálních surovin vychází docela draho. To je další důvod, proč se v Čechách nemůžeme spokojit s průměrným platem, jelikož bychom si nemohli takové suroviny dovolit. Amy tedy thajská jídla vaří i tady a jsou moc dobrá. Zatím ale nevaří tak často nebo každý den, jelikož thajské obchody nemáme zrovna blízko a nakupujeme tam jednou za čas. Amy umí pochopitelně i jiné pokrmy, nejen Thai food, čili hlady rozhodně neumřem. :)

Když si vzpomenu, jak jsem si v Thajsku kupoval Pad Thai za 30 bahtů, tj.asi 20 korun, přičemž stačilo sednou na motorku nebo na kolo a dojet si pro to do sousední vesnice, tak co se jídla týče, skoro bych byl raději v Thajsku. I když moc rád si dám někdy i typické české jídlo a na to je zase specialistka moje máma, takže to by mi v Thajsku zase chybělo. Každopádně jsem rád, že jsme s Amy v Praze našli obchody, kde můžeme koupit ingredience na Thai food, jelikož to byla jedna z důležitých věcí, kterou jsme potřebovali po příjezdu do Čech co nejdříve vyřešit.

Více fotek z "Amy´s cuisine" naleznete v mé fotogalerii, případně ve starších příspěvcích na blogu.


Basin podruhé

13. března 2014 v 10:16 | Jakub Litoš
Austrálie zpětně (příspěvek č.7)

Basin je krásná zátoka s průzračnou vodou, nacházející se na okraji Sydney naproti Palm Beach v Ku-ring-gai Chase National Park. Další místo v mém seznamu, které jsem chtěl zásadně před odjezdem z Austrálie ještě vidět. Vzpomínám, jak jsem se na Basin vydal poprvé, to jsem popsal na blogu ZDE. Bylo to v době, kdy jsem se rozcházel s Markétou a na Basin jsem tehdy vyrazil s mými přáteli z Maďarska, kteří se o mě následně postarali a ubytovali mě u nich. Byl to den, kdy jsem si od všeho skvěle odpočinul. Tehdy jsem si právě říkal, že na tak krásné místo se musím ještě vrátit a nejlépe tam pár nocí přespat. Stanování se mi už nepodařilo, ovšem alespoň jsme s Amy a opět společně s těmi přáteli, vyrazili na Basin znovu.

Spouštění lodě do vody

A plavba může začít :)

V přístavu kotvila slavná loď, která vyhrála prestižní soutěž. Po cestě jsme také potkali děti na malých plachetnicích. Nevím, zda to byl závod či tréning, ale bylo to vcelku roztomilé.



Skvělým zážitkem bylo proplouvání mezi desítkami velkých medůz, které byly v jedné chvíli všude kolem nás. Do té doby jsem je v Austrálii nikdy neviděl.



A jsme tu - Basin

Mělká a čistá voda lemuje bujnou vegetací poroslý poloostrov, na kterém naleznete sociální zařízení, bbq, možnost stanování s výhledem na malebnou lagunu a jako průvodce máte malé wallaby, což jsou takoví menší klokani. Velice mírumilovné místo...




Bylo sice trochu méně vody, ale nevadilo to tak moc. Alespoň jsem mohl lépe prošnorchlovat některá místa. Hned u břehu jsem natočil malé rejnoky, z čehož jsem pak udělal fotky. Voda byla mělká a tudíž teplá a široko daleko jsme tam byli skoro sami.



BBQ

Parádní den :)

Ohniště

Možnost zapálení ohně a ještě na takovém místě, je řekl bych veliký luxus. Dělání ohňů je většinou zakázané a sám jsem se přesvědčil o tom, že je to zákaz opodstatněný. Stromy a všechno to klestí je tak suché, že chytne doslova hned. V letním období je tak běžné, že platí zákaz rozdělávání ohňů i ve vyhrazených ohništích.


Sice jsme tedy nestanovali, jak jsem původně chtěl, nicméně jsem byl moc rád, že jsem mohl Amy ukázat mé oblíbené místo a sám si tak mohl opět vychutnat celý výlet, včetně dobrodružné plavby, ještě jednou.


Po cestě domů, na vlakové stanici Killara, nám ještě zazpívalo závěrečnou píseň hejno krásných papoušků, kteří jsou pro tuto oblast tipičtí. Vlastně to byl obrovský křik, který byl slyšet už z dálky. :)


Kiama

4. března 2014 v 12:57 | Jakub Litoš
Austrálie zpětně (příspěvek č.6)

Kiama je přímořské městečko ležící na jižním pobřeží NSW. Z centra Sydney je to méně jak 2 hodiny autem a co je dobré, do Kiamy jede i vlak. S Amy jsme tuto oblast navštívili hned dvakrát a krátce po sobě. Město je známé především díky "Kiama Blowhole", což je takový gejzír vytvořený uprostřed skal. A to byl také náš hlavní cíl.

Nejjednoduší pro nás byla cesta vlakem, který jel dokonce přímo z Bondi Junction až tam! Prakticky stačilo jen přejít ulici a vejít do podzemí na vlakovou stanici. Čím více jsme se vzdalovali od centra, tím více byla krajina divočejší, a tak jsme neměli ani problém, že bychom se po cestě nudili.

Trať do Kiamy vede přes Wollongong, kde jsem už také několikrát byl. Opět jsem si tak mohl vychutnat netradiční výhled z vlaku na širý oceán. V jeden moment jede vlak dokonce téměř po pláži!

Pohled z vlaku


Vlaková stanice Kiama

Ze stanice to byl jen malý kousek do Rotary Parku, vedle kterého se nachází Kiama Blowhole. Po cestě jsme se ale museli posilnit a zastavili se v jedné malé asijské restauraci. Jídlo bylo vynikající. :)


Rotary Park

To se to musí cvičit s takovým výhledem :)

Amy si s sebou vždycky musí odnést nějaký netradiční suvenýr :D

Poprvé jsme byli v Kiamě téměř měsíc před odjezdem domů. Jak jsem tak hleděl do dáli, uvědomoval jsem si, že je to jeden z mých posledních výletů a pochopitelně mi to bylo i trochu líto... Amy to tak neprožívala a docela se už těšila domů.




Na vrcholu kopce jsme pak konečně dorazili k již zmiňovanému místu Kiama Blowhole, odkud po chvílích zajímavě tryskala voda. Dočkali jsme se sice několika gejzírů, ale jinak asi nebyly úplně ty ideální vlny. Také bude asi záležet na výšce hladiny.

Amy vyhlíží gejzír společně s hasiči :)

Kiama Blowhole



Krásný maják na kopci


Pod kopcem jsme objevili rock pool. Tam jsem se vykoupal až příště, jelikož bylo toho dne poněkud chladněji. Jak foukal vítr a vlny se všude kolem tříštily o pobřeží, ve vzduchu byla veliká vlhkost a nedalo se vůbec nic fotit.



Postupně jsme procházeli město a kochali se. Na dalším kopci mě zaujal nádherný domek, ještě s nádhernějším výhledem. Takto bych si představoval mé bydlení. :)


Neskutečný výhled před domem


Toho dne jsme si nemohli nevšimnout všudepřítomných plakátů, které upozorňovaly na nastávající "Kiama Jazz Blues Festival". A tak jsme se rozhodli, že se na něj do Kiamy ještě pojedeme podívat.

Festival se nám líbil, jen jazz a blues jsem tam zaslechl velmi zřídka. Převážně to byla hudba ve stylu reagge a gypsy music a ke konci bylo i nějaké to blues. Festival trval tři dny a probíhal nejen na hlavních stagích v Hindmarsh Parku, ale také v mnoha restauracích a hospodách. Tam jsme slyšeli hudbu, kvůli které jsme přišli.

Hindmarsh Park


Celé centrum Kiamy festivalem žilo a my jsme si to hezky užili. Dokonce bylo i dost horko, tak jsem skočil do toho rock poolu. :) Vypadal jako klasický bazén, jen pod hladinou to bylo stejné jako v moři. Nebylo tam sice tolik ryb, ale spatřil jsem i celkem velkou chobotnici.


Kiama se nám moc líbila a myslím, že je to skvělý tip, když si chcete trochu odpočinout od velkoměsta a nasát vůni klidného přímořského městečka. Na závěr ještě pár fotek při cestě na vlak, který nás dovezl zpět na Bondi Junction.






Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.