Listopad 2013

Loy Krathong

18. listopadu 2013 v 19:08 | Jakub Litoš
Austrálie zpětně (příspěvek č.3)

Loy Krathong je tradiční thajský festival, který se slaví vždy při úplňku v listopadovém měsíci. Jde v podstatě o oslavu a uctění ducha vody, přičemž hlavním bodem je vypuštění vlastnoručně vyrobených dekorací se svíčkou na řeku. "Krathong" by se dalo přeložit jako "speciální plovoucí dekorace se svíčkou" a "Loy" v thajštině znamená "vypustit". Minulý rok v Sydney jsme si udělali výlet do Parramatty, což je taková vzdálenější oblast v Sydney. Právě tam se ke konci listopadu konal tento festival, který jsme s Amy navštívili. Do té doby jsem o této akci v Sydney neslyšel a rozhodně jsme naší účasti nelitovali.

Řeka Parramatta

Vodní baletky :)

Během odpoledne se podél řeky shromažďovalo více a více lidí, kteří si pochopitelně chtěli najít dobrá místa co nejblíže k řece. My jsme dorazili vcelku včas, takže jsme si mohli vklidu projít menší trhy a podívat se, jak si lidé přímo na místě vytvářejí své "krathong". Z každé strany byla pochopitelně slyšet thajština a z pohledu chlapa, kterému se líbí Asiatky a Thajky speciálně, jsem se tak zamyslel, proč mi o festivalu někdo už dávno neřekl. :D Mimo Thajců a Asiatů vůbec, se na festival přišlo podívat také mnoho Indů a Ozíků.


Správně by se na dekoraci svíčky měly použít banánové listy, které v Thajsku rostou na každém rohu. Na festivalu v Sydney se banánové listy nahradily papírovými.



Po setmění začal hlavní program. Lidé zapálili své svíčky a vonné tyčky a začali vypouštět své "krathong" do řeky. Podél ní bylo přistaveno několik plošin, po kterých lidé "krathong" pouštěli do vody a u každé plošiny asistovali dva pracovníci, kteří korigovali svíčky správným směrem. Když jsme se dostali na řadu, před vypuštěním už jen stačilo "make a wish" (něco si přát) a po té jsme poslali náš "krathong" po rampě přímo do vody. Před vypuštěním se Thajci často modlí a například věří, že špatnosti nebo chcete-li zlo, v nich samotných může s jejich "krathong" odplout a zmizet.


Na řece se pak vytvářela barevná show, která společně s lampiony na stromech a jinými dekoracemi, skvěle vytvořila tradiční thajskou Loy Krathong atmosféru.




Čekání na závěrečný ohňostroj jsme si zpříjemnili v moc hezké restauraci kousek od hlavního místa dění. Potom jsme se vrátili, abychom si vychutnali menší ohňostroj, po kterém jsme už šli domů.

Po ohňostroji - moje krásná společnost

Při cestě na vlak podél řeky



Shodou okolností včera se v Thajsku slavil právě Loy Krathong a jelikož jsem neviděl důvod, proč si neudělat takový malý Loy Krathong festival také doma v Čechách, vyrobili jsme s Amy dva "krathong" a společně s rodiči je vypustili do našeho jezírka na zahradě. :) Dokonce proběhl k pobavení sousedů i tradiční malý taneček při thajské písni. :D





V Thajsku je Loy Krathong velikou událostí a mimo "krathong" se také vypouštějí lampiony, které dokáží rozsvítit doslova celou oblohu. To bych si přál jednou vidět naživo. Tak zase za rok a třeba pro změnu v Thajsku. :)

Za fotku děkuji mé thajské kamarádce Potae v Sydney

Superannuation

3. listopadu 2013 v 21:29 | Jakub Litoš
Superannuation je druh penzijního připojištění v Austrálii, které by vám měl zaměstnavatel platit v případě, že splníte určitou výši měsíčního příjmu. Devíti procenty si tak běžně šetříte peníze na důchod nebo na dobu, kdy definitivně opustíte Austrálii. O superannuation koluje mnoho nepřesných informací a lidé jsou často zmatení. Jelikož jsem už několikrát lidem přeposílal návod jak postupovat s výběrem peněz ze superannuation, rozhodl jsem se něco podobného popsat také tady. Upozorňuji ale, že za tyto informace nijak neručím a pouze popisuji postup, kterým jsem si sám prošel.

Když to vezmu zcela od začátku, tak superannuation účet vám pomůže vytvořit váš zaměstnavatel, mluvím tedy o legální práci samozřejmě. Zaměstnavatel vám dá vyplnit žádost a tím vás zaregistruje do tohoto systému. Pochopitelně jsou různé společnosti, u kterých je možné si superannuation zřídit, ale zaměstnavatel vám na výběr nedá. Jedině, že by jste už superannuation účet měli a chtěli tak peníze odvádět už na svůj účet u dané společnosti. To možné je. Není od věci zkontaktovat společnost, u které máte superannuation a ověřit si, zda mají u vašeho účtu vaše TFN - Tax File Number. Pokud by ho neměli zapsané, byť jste ho třeba do žádosti psali, je možné, že by vám pak při výběru peníze zdanili více procenty. Na výplatní pásce jsem vždy viděl, kolik mi zaměstnavatel za superannuation odvedl týdně, i za aktuální finanční rok.

Čas od času mi přišel výpis nebo jsem si zavolal a ověřil, kolik na účtu mám. Ono se dá myslím nějak nastavit jak chcete, aby se tyto peníze investovaly, ale o to jsem se nikdy nezajímal a používal jsem vždy standartní cestu. Během času se na účtu mohou nastřádat pěkné peníze, tzn. za pár let klidně tisíce dolarů. Neřeknu vám teď přesně jak to je, když máte PR - trvalý pobyt nebo když máte občanství. Ale běžný Australan by měl mít na superannuation na stáří našetřeno pár set tisíc dolarů, jestli si to dobře pamatuji, když mi to pan Honza z Rydu vysvětloval. A člověk s PR má údajně na peníze také omezený přístup, to přesně nevím. Každopádně vám teď chci povědět, jak jsem postupoval při výběru těchto financí já.

Výběr superannuation je o trochu složitější, než vyřízení daní. Já osobně jsem si daně sám nikdy nedělal a za daňová přiznání se v zásadě platí malé částky. Za vyřízení superannuation si už ale daňové kanceláře účtují vyšší sumu a navíc se mi to nechtělo řešit na dálku a svěřit tak pro mě nemalé peníze nějakým úředníkům na druhé straně světa. I když mi pár lidí řeklo, že je postup velmi jednoduchý, nikdo mi nebyl schopný sepsat jasný postup a plus jsem se během vyřizování dozvěděl několik důležitých informací, o kterých jsem do té doby neslyšel.

O superannuation můžete zažádat až po odjezdu ze země. Méně lidí už ale ví, že aby jste si mohli o peníze požádat, musíte mít také prošlá nebo zrušená víza. Jednoduše nesmíte mít víza stále platná. To je ten "definitivní" odjezd. Neznamená to tedy, že se do Austrálie už nemůžete na stejném typu víz vrátit, jak si většina myslí. Údajně to sice žádost o víza může zkomplikovat, ale asi tak logicky, že proč se člověk zase vrací, když už tam byl a to úředníci vidí tak i tak. Jelikož jsem nechtěl čekat, až mi víza vyprší, chtěl jsem požádat o zrušení víz od data mého odjezdu z Austrálie. Žádosti se ale lišily podle výše konečného zůstatku superannuation a to buď pod 5000 australských dolarů nebo nad. Tady si už přesně nepamatuji ty rozdíly, ale mě se týkala ta varianta nad $5000, takže v tomto případě bych musel vyplnit dlouhou žádost, zaplatit poplatek a čekat až cca 28 dní. Víza by mi po tom měsíci už brzo stejně končila, a tak jsem to nechal být a rozhodl se, že počkám, až mi víza vyprší, což mi v té době celkem ulehčilo situaci.

Při odjezdu z Austrálie jsem si nechal dát do pasu extra razítko, že jsem opustil zemi. Říká se, že je to dobré mít a to například právě kvůli žádosti o superannuation. Já ho nakonec vůbec nepotřeboval. V Thajsku jsem pak tedy s žádostí pokračoval. Prvně jsem zkontaktoval společnost IOOF, u které jsem měl své superannuation, abych se dozvěděl, že musím napřed vyplnit žádost na ATO - Australian Taxation Office. Údajně se to dá celé řešit i jiným způsobem, asi písemně nebo ani nevím jak jinak. Toto je ale ta nejjednoduší varianta. Žádost jsem tedy vyplnil TADY. Je velmi možné, že se během vyplňování někde zaseknete, jelikož nebudete znát některé údaje. Já jsem se zastavil u vyplňování informací o mém superannuation účtu. Chtěli po mně totiž vyplnit údaje, které jsem opravdu nevěděl a neměl je kde vyhledat. Naštěstí lze žádost přerušit a uložit. Zkontaktoval jsem IOOF a když jsem obdržel email s údaji, mohl jsem žádost konečně dokončit. Kdybych tyto údaje věděl, tak by mi vyplnění zabralo v podstatě pár minut.

Za cca 2-3 týdny mi přišel email už od IOOF. Vyzvali mě k vyplnění dalších formulářů a k doložení úředně ověřené kopie pasu. V žádosti byl uveden obsáhlý seznam institucí, kde je možné pas úředně ověřit. Od různých bank a notářů, lékárníků a policie, až po australský konzulát či ambasádu. V té době jsem byl v Thajsku v Chiang Mai a chtěl jsem to nechat ověřit tak, aby to opravdu bylo v pořádku, jelikož se vše posílalo poštou a já to chtěl mít i brzo vyřízené. Šel jsem tedy na policii, což byla epizoda sama pro sebe. K tomu se možná vrátím až v článku o Thajsku, ale zkráceně po dlouhém čekání jsme se dočkali toho, aby s náma mluvili téměř jako s podvodníky a vyptávali se nás, zda to máme k nějakému podvodu a vůbec tomu nerozuměli. Nakonec jsme byli odkázaní na australský konzulát v Chiang Mai. Když to zkrátím, tak tam jsme se dozvěděli, že to bohužel nedělají a že musíme jet do Bangkoku, což je skoro 2 hodiny letadlem. A tak jsme si nechali naše pasy ověřit až za měsíc v Bangkoku. Amy si vybírala superannuation také. V Čechách by ověření mělo fungovat jednodušeji, ale s tím nemám žádnout zkušenost. Rovněž by to mělo jít zařídit předem už v Austrálii. Ověření pasů na australské ambasádě v BKK nás taktéž stálo nějaké peníze. Stačilo doložit a ověřit pouze stranu s fotkou, žádné razítka o opuštění Austrálie ani další strany nebyly nutné. Žádost s ověřenou kopií pasu jsem pak poslal na adresu IOOF. Následně jsem před odletem do ČR zjistil, že jsem zapomněl poslat ještě jeden formulář, ale ten byl bez podpisu, a tak jsem se s IOOF dohodl, že jim ho pošlu dodatečně online. Ha, věřím tomu, že kdybych jednal s českými úřady, tak by mě nechaly ten formulář nejen poslat poštou, ale ještě by mi řekly, že musím poslat všechno ještě jednou a najednou. :D

Jedna z informací, kterou mi nikdo nebyl schopný říct a s radostí to tedy říkám teď já vám je fakt, že peníze ze superannuation vám nemusí přijít pouze šekem, ale také na účet! Nejen, že šek přijde poštou a tudíž to déle trvá, ale hlavně proplacení šeku trvá až jeden měsíc a poplatek za proplacení bývá z pravidla jedno procento. Pokud ale máte stále australský účet, peníze vám mohou být zaslány tam. Já si účet nechával právě z podobných důvodů - kvůli daním, které mi taktéž úspěšně přišly. Bankovní účet se dá zrušit i na dálku.

Celý proces výběru superannuation by neměl trvat déle, než 3 měsíce. Po měsíci po odeslání kopie pasu jsem napsal email na IOOF, jestli dostali můj dopis a jestli je vše v pořádku. Obratem jsem dostal odpověď, že dopis dostali a že mou žádost zpracovávají. Denně jsem pak kontroloval můj účet, jestli mi už peníze přišly. Byl jsem přece jen trochu nervózní, jelikož jsem si vše zařizoval sám a nešlo jen o pár set dolarů. Den před mým svátkem jsem měl takový pocit, že by tam ty peníze mohly být a skutečně mi ten den přišly a já měl tak na druhý den o důvod navíc proč oslavovat. Připomnělo mi to i dobu, kdy jsem čekal v Austrálii na daně a přišly mi přesně na můj svátek. Časem mi pak už pouze přišel výpis a oznámení o zrušení účtu.

Jednou z nejdiskutovanějších otázek ohledně superannuation bývá právě výše zdanění, tedy kolika procenty vám vaše peníze zdaní. Je také možné, že záleží na výši zůstatku finančních prostředků, ale to vám přesně neřeknu. Možná že záleží i na společnosti, každopádně hodnoty zdanění se nám s Amy lišily o 2 procenta. Ono i v Austrálii zjistit některé informace není jednoduché. Například když jsem volal ze Sydney na IOOF, abych předem věděl, kolik mi ve výsledku zdaní, co telefonát, to jiný údaj. Ale výsledky byly mezi 29ti - 35ti procenty. Mezi lidmi ale kolují všelijaké informace a je možné, že z nějakých důvodů někomu peníze zdaní mnohem více. Mě můžete brát tedy jako bezproblémový příklad pro výběr superannuation nad $5000. A neřekl bych, že by se hodnota lišila v případě, kdyby mi celý proces vyřídila nějaká firma. Nebylo tam totiž nic, co bych váhal jak vyplnit. Zdanění v mém případě bylo 37% včetně $24, které jsem zaplatil IOOF. Není to nic příjemného, když vám zdaní více než třetinu vašich peněz, ale tak s těmi 35% jsem počítal. I tak jsem byl ale spokojený.

Amy už australský účet neměla a peníze jí nemohli přeposlat na můj účet ani v případě, že jsem její manžel, takže jí tedy přišel mezinárodní šek. Obešel jsem si pár bank, abych si udělal obrázek o tom, kde je nejlepší šek proplatit. Peníze jsem chtěl vyplatit v AUD, abych se vyhnul nevýhodnému kurzu bank a mohl tak také počkat s výměnou na lepší kurz, který v té době byl a do teď je nejnižší za poslední roky. Menší banky mi šek nemohly proplatit vůbec, jinde bych si zase musel udělat účet a tuším, že né všude bylo možné proměnit šek bez převodu na české koruny. Až v Komerční bance nám nabídli, že nám šek proplatí v australských dolarech a ještě k tomu do 14 dnů. Poplatek byl 1%. Myslím, že to sice trvalo 3 týdny, ale tak i tak nám nakonec zavolali, že mají dolary pro nás připraveny. Vyplnění potřebných dokumentů na pobočce sice vypadalo složitě a paní z toho byla celá nervózní, že ještě nic takového za svou dlouhou kariéru nedělala, ale nakonec vše proběhlo dobře. Amy měla konečný zůstatek pod $5000 a zdanili jí 35% + platila jedno procento za proplacení. Na některých webech se dočtete, že vám superannuation zdaní max.30%, tak to není pravda.

Tím je pro mě téma superannuation uzavřeno a budu rád, jestli někomu z vás můj článek pomůže. Případně vám rád zodpovím vaše otázky, jen nevím, zda budu vědět něco víc, než co jsem napsal v tomto článku. Good luck. :)
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.