Výlet po La Perouse

29. října 2013 v 1:28 | Jakub Litoš
Austrálie zpětně (příspěvek č.2)

V druhém poaustralském příspěvku bych se chtěl zavzpomínat na místo zvané La Perouse, které asi ne třeba dlouze představovat. Tedy alespoň z pohledu člověka žijícího v Sydney nebo z pohledu stálého čtenáře tohoto blogu, jelikož jsem se už o La Perouse dříve rozepsal. Je to místo, na které jistě stojí za to jet a to speciálně za krásného počasí.


Navštívení La Perouse jsem měl před odjezdem z Austrálie na mém listu míst, které jsem chtěl znovu vidět a v klidu si projít všechna tamní zákoutí. Nemůžu ani zapomenout na jednu krátkou zastávku s Kubou, kdy jsme jednoho hezkého večera sedli na skútr a dojeli si na La Perouse na kopec dát jedno pivko. S Amy jsme se ale zdrželi déle a vlastně jsem tady tuším poprvé testoval mou GoPro kameru.


Po levé straně od Bare Islandu se nacházejí dvě hlavní pláže, z toho ta vzdálenější je pro naháče. :) Opravdu musím uznat, že La Perouse má něco do sebe a je to takové magické místo, alespoň na mě to tak působí. A zpětně si říkám, proč já jsem tam nejezdil častěji. Vždyť to bylo jen 45 minut autobusem, což je v porovnání s tou dálkou teď naprosto směšné...


S kamerou na hlavě jsem si prošel celou pláž, ovšem na tyto videa si musíte ještě počkat. Jedna z výhod těchto od City vzdálenějších pláží je menší zalidněnost.



Pod vodou jsem až tolik ryb neviděl, za to na pláži jsem narazil na tuto "parybu". :) Víte někdo z hlavy jak se ta ryba správně jmenuje?


Tato fotka je má oblíbená a myslím, že se celkem povedla. To je ten pták, co v Sydney vždycky tak krákorá a Samovi, který uměl tyto ptáky skvěle napodobit, jsem pak začal říkat právě "Krákorák", a tak tato fotka přistála na jeho facebooku hned jak to bylo možné. :D Navíc ten nápis na ceduli, na které pták sedí, se k jeho výrazu skvěle hodí.


Dále jsme pokračovali na druhou pláž, ke které vedla cesta podél skalisek. Naháče jsme si ale dlouho neprohlíželi a raději nenápadně prošli, abychom se dostali do lesa za pláží. Na další fotce je vidět z dálky Bare Island, který je pro La Perouse jasnou dominantou.



A tady je ta krásná nudistická pláž. Škoda jen, že jsou na ní převážně nahatí staříci, jinak by to bylo jednoznačně jedno z nejideálnějších míst pro strávení dne v Sydney. :)




Cesta buší mě v Austrálii vždycky bavila, i když to třeba byl jen nějaký menší lesík. Za hezkého počasí to nemá chybu a chvílema je to jako v pohádce.



Pohled skrz eukalypty


Došli jsme až k jedné zátoce, odkud jsme sledovali rybáře a právě projíždějící nákladní loď. Potom jsme se vydali zpět do kopce až ke golfovému hřišti s výhledem na širý oceán. Tam budu jednou trávit důchod. :D



Pohled na pláž při cestě zpět k Bare Island

Při západu slunce jsme se ještě tak potulovali po La Perouse a fotili. Ať už zde člověk obdivuje přistávající letadla, pláže nebo čerstvě posečenou louku, pokaždé je to pastva pro oči. "To... je La Perouse..."













Tak co myslíte? Proč se lidem Austrálie tak špatně opouští? Řekl bych, že je to naprosto jasné... Často se mě lidé ptají, zda bych se chtěl vrátit. Odpověď? Momentálně ne, protože jsem přece chtěl odjet a měl jsem několik pádných důvodů, takže bych se pouze vrátil v čase zpět. A dělat nějaké závěry po tak krátké době v Čechách by také nebylo moudré. Ptáte-li se ale, zda mi tento nádherný kus země na jižní polokouli chybí, tak jednoznačně ano...
 


Komentáře

1 Kačule Kačule | E-mail | 29. října 2013 v 13:06 | Reagovat

Ahoj Kubo :-) Moc krásně napsané a opravdu kouzelné místo! Kde se v Sydney nachází? Posílám moc pozdravů a držím pěstičky při hledání práce, také mě to za chvíli čeká,... i když na úplně opačné straně :-D Pááááá,.... Kačí

2 Jakub Litoš Jakub Litoš | 29. října 2013 v 22:37 | Reagovat

[1]: Ahoj Kačí, díky, La Perouse je asi 30 - 40 minut na jih z centra. Autobusy 394,/396/L90? Ha, to už si přesně nepamatuji, ale je to prostě pod Maroubrou vedle letiště. Určitě se tam běž podívat a pošli mi kousek toho zážitku poštou. :-?  :-D

3 Kačule Kačule | E-mail | 29. října 2013 v 23:10 | Reagovat

[2]: Děkuji Ti Kubo ;-) Hned při první příležitosti tam vrazím a zvěřejním pár foteček :-) Už se moc těším! A Vy koukejte pěkně užívat Evropy,.. kdo ví, na jak ještě dlouho ;-) :-P

4 Jakub Litoš Jakub Litoš | 30. října 2013 v 0:28 | Reagovat

[3]: Nemáš zač. Měj se hezky a užívej domova. :) Čauky. ;-)

5 Petr Kotek Petr Kotek | E-mail | Web | 30. října 2013 v 12:00 | Reagovat

Ahoj Jakube,
ta rybe je pufferfish ;) ... uzivej CR!
Petr

6 Jakub Litoš Jakub Litoš | 30. října 2013 v 18:18 | Reagovat

[5]: Supr, díky Petře! 8-)

7 Marek Marek | 8. prosince 2013 v 14:25 | Reagovat

Tak z La Perouse mam dooobry zazitok, bol som tam na velkonocnu nedelu minuly rok... Ked som si urobil prechadzku  az na Little Bay  / odporucam, krasne vyhlady / a po troske bludenia a zideni z chodnika do ,,divociny" som narazil na skupinku troch gayov, ktori si to rozdavali a boli v najlepsom... ufff, nebolo mi vsetko jedno, nezbadali ma a radsej som sa nebadane vytratil...

8 Jakub Litoš Jakub Litoš | 7. ledna 2014 v 14:34 | Reagovat

[7]: :-D Good on ya mate!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.