A netrvalo dlouho

3. ledna 2013 v 15:49 | Jakub
Dnes jsem dostal v práci volno, a tak jsme s Amy přemýšleli, jestli pojedeme šnorchlovat na Cronullu nebo na Manly. Na základě těch zpráv o žralocích jsme měli z těch severních pláží trochu respekt, ale nakonec jsme přece jen na tu Manly vyrazili.

Po cestě jsme potkali mého spolužáka ze školy, který měl zrovna také namířeno na Northen Beaches, a tak jsme v krátkosti prodiskutovali žraločí téma. :) S Amy jsme pak šnorchlovali mezi Manly Beach a Shelly, kde jsme pozorovali obrovské Blue Gropery, kteří se nechají i pohladit. Někdy je vyfotím a přidám na blog. Hejna ryb která jsem v této oblasti očekával, jsme ale neviděli, a tak jsme se rozhodli přesunout na Shelly. Zrovna když jsme se chystali vkročit do vody, zaslechl jsem nějaké hlášení z Manly Beach. Lidé odcházeli z vody a záchranáři prohledávali okolí, až nakonec přijeli i k nám. Zastavili se u několika lidí, kteří šnorchlovali dále od břehu a nakonec zajeli promluvit s lidmi i ke břehu. Od nás nebylo slyšet co jim říkají, ale už jsme tušili o co jde. Lidé na Shelly stejně zůstali ve vodě u břehu a po pár minutách bylo vše v normálu. Ptal jsem se jednoho z oslovených lidí a údajně byli spatřeni nějací žraloci kolem Manly a jeden směrem k Shelly, a tak uzavřeli celou Manly Beach. Nakonec jsme šli do vody také, ale přece jenom jsme se raději drželi převážně u břehu mezi ostatními.

Ve zprávách jsem se ale nakonec dočetl, že byl spatřen jen jeden žralok a to asi metrový Wobbegong Shark. Jestli je tomu opravdu tak, je to vcelku paradox, že jsme nedávno šnorchlovali na Gordon´s Bay kolem dvoumetrového Wobbegonga, Kuba si ho ještě pohladil a na Manly kvůli němu uzavřou celou pláž, která byla mimochodem naprosto plná lidí. Navíc metroví žraloci jsou na Manly v naprostém pořádku...

Vedle cedule s varováním na medúzy jsem se pak vyfotil s cedulí s varováním na žraloky. :) A tak jsme dnes měli zase nějaký zážitek... :D

 


Komentáře

1 mami mami | 3. ledna 2013 v 20:32 | Reagovat

Ty jsi se teda rozjel se článkama!!! :)  Jen abychom se v létě setkali!!!!!!! :(

2 Jakub Jakub | 4. ledna 2013 v 3:12 | Reagovat

[1]: Neboj se. :-D Jinak to je ted takove aktualni tema a mam cas, tak snad uz brzo neco pripisi o te svatbe. Zatim ahoj. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.