Prosinec 2012

Prodloužený víkend

25. prosince 2012 v 6:39 | Jakub
Než se ke mně dostanou všechny fotky ze svatby, rád bych se s vámi podělil o jeden hezký výlet, kterému ještě předcházel hudebními zážitky nabitý víkend. Na každoročním Manly Jazz Festivalu jsem se byl podívat už po několikáté. Ovšem tentokrát bylo hezké počasí a já měl navíc mnoho času, a tak jsem si festival konečně pořádně užil. Během soboty a neděle jsme tam potkali několik přátel, což bylo bezva a alespoň jsme tam netrsali s Amy sami. :)

S Pepou

Na festival se pochopitelně přišly podívat tisíce lidí


Hlavní stage na Manly Beach


S kamarády Kubou, Michalem a Pepou




Po hudebním víkendu jsme přemýšleli, co podnikneme v pondělí, kdy byl Labour Day - svátek práce. Nakonec se zorganizoval výlet s Amy kamarádkami do Helensburgu, který je asi na půl cesty mezi Cronullou a Wollongongem. Hlavním bodem byl Hindu Temple - hinduistický klášter.


Dovnitř se mohlo vejít pouze bez bot. Bylo zajímavé vidět takový klášter a stejně jako u Nan Tien Temple ve Wollongongu jsem určitě návštevy v něm nelitoval. Přece jenom je to zase jiná kultura, než Nan Tien, a tak jelikož je to hinduistický klášter, obklopen lidmi z 99% indické národnosti, jsem si připadal, jako někde v Indii. :)



Po návštěvě v klášteru jsme se vydali na projížďku po Grand Pacific Drive, kde se nachází více než půl kilometrový most podél pobřeží. The Sea Cliff Bridge byl vybudován v roce 2005 a stál $49 000 000. Původní cesta se postupem času stala neprůjezdná z důvodu rozpadající se skály, a tak vybudovali tento most, po kterém je skutečně radost se projet nebo projít. Né náhodou se zde také natáčela reklama na Shell Ferrari, kdy se po mostu prohání formule.

Zaparkovali jsme na konci mostu a celý si ho v klidu prošli. Pokud by jste jeli někdy kolem, určitě se tady zastavte alespoň na půl hodinky, myslím, že to stojí za to.



S Beer a Int






Dále jsme se zajeli podívat na jednu pláž v Coledale, u které se nacházel kemp. Také skvělé místo! V podstatě takovéto přírodní a lidmi nezaplněné pláže jsou při cestě na jih od Sydney jedna vedle druhé. :)




Poblíž této pláže jsme pak objevili krásnou restauraci, kde jsme si dali pozdní oběd. Scarborough Hotel se nám moc líbil a jídlo a pivo tam mají moc dobré! Navíc vychutnávat si výborné jídlo při takovém výhledu bylo skutečně jedinečné a moc jsme si to užili! :)





Po cestě domů jsme se zastavili na Bald Hill, odkud skáčí paraglaidisti. Z dálky jsme tak krásně viděli celý Sea Cliff Bridge. Celkově to byl opět skvělý výlet a s předchozím víkendem to byl opravdu vydařený prodloužený víkend. :)


Sea Cliff Bridge v pozadí






Na závěr vám všem chci popřát krásné svátky a všechno nejlepší do Nového roku 2013!!!
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.