Červenec 2012

Letní nostalgie

14. července 2012 v 14:04 | Jakub
Plavky, šnorchl a potápěčské brýle, jsem na nějakou dobu odložil do skříně a na místo toho vytáhl zimní svetr a bundu. Zima tu sice není tak krutá, ale obzvlášť v noci nebo brzo ráno, je venku celkem chladno. Kdyby mě chtěl někdo chytnout za slovo a poukázat na dnešní slunečný den s teplotou 23°C a s podobnou předpovědí na celý příští týden, tak bych chtěl podotknout, že jsem tento příspěvek rozepsal už před pár dny. :)

Hlavním rozdílem oproti ČR je fakt, že máme zimu doma. Elektřinu si platíme sami a tak nemáme topení puštěné nonstop. Ale i přesto, že po většinu času, co jsme doma, neustále přitápíme, nevytopíme náš byt tak, že bychom měli vyloženě teplo a navíc, když potřebujeme někam odejít, tak bych si rozhodně netroufl při zdejší kvalitě všeho, nechat el.topení zapnuté a tak se teplo rychle vytrácí. Okna jsou tak nekvalitní, že z nich jde výrazný chlad a škvírami mezi nimi profukuje studený vzduch. Nedávno jsem zrovna objevil, že nad jedním oknem je nahoře asi 3 centimetry vysoká mezera a z druhé strany se ta škvíra jen překrývá také asi 3 centimetrovou lištou. Mezi tím je mezera, takže to je to samé, jako kdybychom měli stále pootevřené okno. Pod vstupními dveřmi je také velký průvan a tak to zakrýváme takovou "matrací". Průvan pak cirkuluje až do koupelny skrz takovou klimatizaci, takže nám to alespoň vysuší osušky a netvoří se plíseň po stropě a po stěnách, jako tomu bylo na Bondi. Možná je to celé tedy sválně, každopádně na zimu docela nepraktické... Elektrickými zásuvkami, které jsou u okenní stěny, vyloženě fouká studený vítr, což jsem ještě nikdy neviděl. A to je to prosím studio za $350 týdně. :) Takže v tom je tady ta zima jiná. A to ještě k tomu pracuji v mrazáku, ale alespoň jsem vůči tomu chladu trochu odolnější. :) Vlastně jsem tady v Sydney ještě nebyl ani jednou nemocný! A v ČR jsem ležel každou chvíli... Sice jsem byl asi 2x na pár dní trochu "sick", ale nebylo to tak zásadní a stejně jsem u toho musel chodit do práce...

Chybí mi horká voda. Teplou vodu sice máme, i když v noci, když přijdu z práce a chci se osprchovat, musím čekat někdy i 10 minut, než začne téct teplá. Stává se ale, že se ani nedočkám! :( Proud vody je velmi slabý, což je také celkem otravné. Možná je to tím, že jsme v nejvyšším patře. A o titěrném umyvadle s miniproudem ani nemluvě. :D

Zima má ale na druhou stranu také svou atmosféru, i když přece jenom preferuji to teplo. A tak jsem si nedávno prohlížel fotky z letošního léta, načež jsem narazil na několik zajímavých fotek, které jsem se rozhodl ještě vložit na můj blog. I když bylo tento rok léto chladnější a deštivější, moc jsem si ho užil a podnikl mnoho výletů a zajímavých večerů, za což jsem opravdu rád. Teď v zimě je zase více času na posezení s přáteli a případně na párty a tak, co se týče mého zde stráveného času, vše dostává takový dobrý "balance".

Tak např. jednou ze zajímavých událostí, které jsem zde nezmínil, byla soutěž v surfingu a skateboardingu. Manly Beach se ale zcela zaplnila lidmi, což nás moc dlouho nebavilo a tak jsme šli radši šnorchlovat na Shelly Beach. Nechtělo se nám vystávat dlouhé fronty na obří "U" rampu a vlny byly celkem malé. Přírodě holt neporučíte. :) Nějakou dobu jsme tam ale stejně pobyli a ztráta času to rozhodně nebyla.





Šachysta :D

Před tím, než se Jennifer přestěhovala kousek od nás na Bondi Junction, byli jsme jí několikrát navštívit u ní na Rhodesu. V budově, kde Jennifer bydlela, byl bázén s vířivkou, saunou a venkovním BBQ. Také na tyto dny mám hezké vzpomínky. :) Bazén jsme měli jen pro sebe a tak jsme si přpravili mnoho jídla, pití a muzika alespoň nikoho nemohla rušit. Výborné bylo koupání v bazénu a ve vířivce za bouřky.


Vířivku chci mít jednou doma :D

Co víc si přát :)

Ženské připravily svělé BBQ, s mnoha různými omáčkami a zeleninou. Naprosto skvělé. :) Tady jsem zrovna jedl maso zabalené v listu, který byl mimochodem také k jídlu. :D



Večer jsme šli na střešní posezení s výhledem na City

Rhodes se nachází v západním Sydney, kousek od Rydu, kde jsem kdysi bydlel. Při poslední návštěvě jsme se přošli v takové rezervaci, nedaleko od Jennifer bydlení.



V garážích jsem se přesvědčil o tom, že bydlení, kde Jennifer dřív žila, nebylo asi situované pro rozpočtově omezené studenty, ale spíše pro residenty. :)


Dalším hezkým momentem bylo BBQ v Nielsen Parku. Ve stejném složení jsme si opět udělali skvělý piknik. :) Konkrétně o tomto místě jsem se už zmiňoval a to asi ve spojení s Berkay, mým bývalým spolubydlícím, který tam jednou po cestě domů narazil na hada. Mám to tam moc rád, prostě takové moje místo. :)




Viděli jsme speciální párty loď, z které byla slyšet muzika snad na celý Sydney Harbour. :D


Doufám, že příští léto bude stejně povedené, možná jen trochu lepší co se týče počasí. Kdyby někoho z vás hodně bavilo koukat na fotky, tak jsem dnes přidal 10 nových albumů do mé fotogalerie. Ale fotek je tam opravdu moc... :)

Jinak i teď v zimě je stále co podnikat. Sydney vás k tomu vyloženě vybízí. :) Tak např. - jako každoročně, jsem se byl podívat na Vivid Festivalu. Nebylo to špatné, ale minulý rok, se mi to líbilo více.



Návštěva české restaurace Doma Bohemian Beer Cafe

Fotka jídla bohužel moc nevyšla, ale bylo to moc dobré. Objednali jsme si knedlo-vepřo-zelo a české pivo. Skoro jsem už zapomněl, jak to pivo chutná a jak dobrá je česká kuchyně. Překvapilo mě, jak mi po jídle bylo těžko a uvědomil jsem si, že mi tak vlastně bylo skoro vždycky. Asijská kuchyně mému žaludku asi vyhovuje víc, protože se po jídle nijak těžce necítím a najedený jsem z toho úplně stejně. Ale na druhou stranu knedlo-vepřo-zelo je knedlo-vepřo-zelo a tak jsme si nechali chutnat. :) Navíc Doma Bohemian Beer Cafe nás mile překvapilo stylovým interiérem, rozumnou cenou a příjemnou českou obsluhou.

V zimě jsou často k vidění velryby a delfíni. A tak jsme vyrazili na výlet podél pobřeží. Velryby jsme neviděli, ale za to jsme měli hezký výhled na hejno delfínů. Společně s Michalem, s kterým jsme se ten den viděli poprvé, jsme měli hezké odpoledne a těšíme se tak s Amy i na další setkání s ním. :)



"Neboj Amy" :D

No a když zrovna není tak teplý den, jako tomu bylo toho dne s Michalem nebo dnes, tak znám ještě lepší alternativu jak se zahřát, než zapnout naplno topení a pokusit se zacpat díry mezi okny... :)

Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.