Červen 2012

Powerhouse Museum

26. června 2012 v 3:30 | Jakub
Nedávná návštěva Powerhouse Museum, byla příjemnou změnou od předešlých výletů, které jsme s Amy situovali hlavně na venkovní prostředí. Muzeum je to především technické, ale koná se zde i mnoho dalších výstav různého charakteru. Muzeum má několik pater a vstupné je $12/dospělý, $8/student. Nachází se v oblasti zvané Ultimo, což je kousek pěšky z Central Station. Nejsem zrovna velký fanda do technologie, ale mně i Amy se muzeum líbilo.





S mnoha exponáty bylo možné manipulovat a zkusit si tak, jak vzniká energie. Bylo tam hodně zajímavých věcí, které nás skutečně zaujaly. Pokud by jste chodili na některou z jazykových škol v Sydney, je dost možné, že se do tohoto muzea podíváte v rámci školních výletů.





Pohled do vlakového kupé

Špatná nebyla také sekce s vesmírnou tématikou. Největší atrakcí byl tunel, který díky svému pohyblivému pozadí, navozoval stav beztíže. Bylo to celkem povedené, člověk měl najednou problém se normálně pohybovat a s trochou fantazie jsme byli opravdu jako v kosmu... :)






V telefonu jsme slyšeli slavné prohlášení a konverzace - působivé


Amy se mimo to také moc líbila umělecká sekce. I zde jsme objevili mnoho skvělých exponátů, které jsme si zvěčnili na památku. :) Jednalo se o designery z celého světa.


Toto se mi líbilo ze všeho nejvíce






Návštěva Powerhouse Museum, byla dobrou volbou, jak strávit zase trochu jinak sobotní odpoledne v Sydney.

Taronga Zoo a Balmoral Beach

11. června 2012 v 3:11 | Jakub
Letošní slunečný podzim byl dle mého názoru ideálním obdobím k navštívení míst, jako je Taronga Zoo, kam jsem se zašel podívat už před více než dvěmi lety. Drahé vstupné nás už tedy tolik nepřekvapilo a tak jsme si s Amy udělali hezké odpoledne v zoo. :) A tentokrát už mi neuniklo ani show s lachtany, které myslím stálo za to vidět...





Ochočený pelikán

Z Taronga Zoo jsem už na blog pár fotek dával a tak přikládám jen něco málo na ukázku. Opět jsem shlédl všechna terária s hady a plazy, což mě vždy fascinuje, protože mnoho z nich můžete v Austrálii osobně potkat. :) Návštěva Taronga Zoo nám zabrala celé odpoledne a tak pokud by jste se chystali zoo navštívit, doporučuji si vyhradit dostatek času a nikam nespěchat.



Pohladil jsem si krokodýla :D


Také v tomto zoo se můžete dostat mezi volně pobývající klokany a walabi, ale není to takové, jako jsme zažili s Amy ve Featherdale Parku.




Spáč jeden... :D


To by nebylo, abych nevyfotil zebry :D



Společné foto musí být :)

Taronga je obklopená bujnou vegetací a hned vedle přístavu, kam připlouvá ferry, je možné vejít na některou z přilehlých pláží. I to mi na minulé návštěvě zoo uniklo a tak i když je to jen maličkost, jsem rád, že byl čas se podívat také tam...


Posledních několik fotek je z místa zvané Balmoral Beach v oblasti Mosman, což je luxusní čtvrť, ležící vedle Manly a vlastně také kousek od Taronga Zoo. Uprostřed pláže je místo zvané Rocky Point, což je malý poloostrov s pěknou vyhlídkou. Toho dne už bylo chladněji a tak jsme si nakonec jen otevřeli láhev vína a do vody ani nešli. Ale jinak moc hezké místo, působící spíše rodinnou atmosférou. Balmoral Beach se nám moc líbila. :)






Uprostřed fotky je vidět North Head, podél něhož připlouvají lodě na Manly

North Head

2. června 2012 v 13:53 | Jakub
Snad po více jak měsíci krásného počasí, s jasnou oblohou a bez deště, nám tu začalo zase pršet a tak mám o to více času něco připsat na blog. :) Během posledních měsíců jsme s Amy vyrazili skoro každý víkend na nějaký výlet a jelikož jsem neměl čas o tom všem psát, vracím se teď k tomu, jak jsme ještě společně s Kubou, strávili Velikonoční pondělí.

"Barbarské" zvyky, jako mlácení holek pomlázkou, tady (stejně jako ve většině zemích) nejsou známy a rozhodně tu tak žádné koledníky nepotkáte. V supermarketech se sice prodávají všelijací čokoládový zajíci a podobně, ale tím to tak končí. My jsme se v tento slunečný den rozhodli vyrazit na North Head. Minulý rok jsme si již malou část prošli, ale tu hlavní trasu jsme tehdy úmyslně minuli.

Počasí bylo opravdu teplé, až jsme v jednu chvíli přemýšleli, že jsme skoro měli jít ještě někam na pláž, protože to byl jeden z posledních, takových těch horkých dnů, ideálních ke koupání. Aspoň jsme tedy měli hezky. :) Ze CQ jsme chytli ferry, kterou jsme dojeli na Manly. Ze Shelly Beach pak už vedla označená trasa, kterou jsme šli. Nikam jsme nepospíchali a tak nám výlet zabral včetně ferry skoro celý den.

Mapa North Head

Celá trasa vedla skrz Sydney Harbour National Park, ze kterého byly krásné výhledy na všechny světové strany. Po menším "bushwalkingu", který vedl hned z Shelly, jsme se ocitli o trochu výš, odkud byly hezky vidět severní pláže.


Exotická krajina byla příjemným relaxem jak pro oči, tak pro mysl. :) Když jsme s Kubou jen zkoušeli šťourat klacíkem do takového křoví, za účelem odhalení podivného zvuku, jedna kolemjdoucí nás okamžitě okřikla, že je tato krajina chráněná. :D Nic jsme neničili, tak to byla trochu přehnaná reakce. Asi měla holt oproti nám špatný den. :)



Někdy to vypadalo více jak na jaře, než na podzim :)


V první třetině cesty jsme zastavili na tomto krásném místě

Koupat jsem se v tom ale neodvážil :D

North Head sloužil za války mezi hlavní útočiště pro vojáky a tak zde také naleznete mnoho odstřelovacích hradeb a míst, odkud byly odstřelovány nepřátelské objekty. V polovině cesty je např. muzeum, kde je k sehnání mnoho informací. Nebo další komplex budov zvaný Quarantine Station, což byla karanténí stanice pro lidi s nakažlivými chorobami. Q Station fungovala již v 19. století a dnes se na ní pořádají pravidelné noční prohlídky, protože se říká, že tam straší!

Odstřelovací hradby

Řekl bych, že hlavním bodem této stezky, je krásný výhled na Sydney Harbour, kam se dá dojet mimo jiné i autem. Výhled to byl vážně parádní a to ať už na naproti ležící Watsons Bay, 11 kilometrů vzdálené City nebo jen tak na oceán...







Dojedli jsme čokoládové zajíce a vydali se na cestu zpět. Šli jsme po silnici, co nejkratší cestou na jednu pláž, kde jsme tehdy skončili naší první výpravu na North Head. Jak si tak jdeme a pozorujeme pavouky, kteří měli své sítě natažené od vysoké trávy, až po elektrické dráty, najednou, kde se vzal, tu se vzal, kohout! :D


Obrovské pavoučí sítě - na North Head speciálně

Vodopád na pláži


Výlet na North Head si už tedy mohu odškrtnout z mého seznamu míst, které jsem chtěl vidět. Abych měl ale North Head úplně "z krku", ještě mě čeká noční párty na této úžasné pláži! :) Po cestě jsme shodou okolností potkali Mira, s kterým jsem v té době pracoval, který šel zrovna na tuto pláž užívat své poslední dny v Austrálii. Kdybych bydlel na Manly, tak bych tam nejspíš chodil často. Ze City to přece jenom trvá docela dlouho a z přístavu nebo z autobusové zastávky, je to ještě nějaký kus cesty pěšky. Rozhodně ale doporučuji k navštívení.




Čokoládoví zajíci nám došli a tak jsme si museli najít jídlo kde se dalo :D


Pavoučí sítě byly kolikrát tak akorát v úrovni obličeje :)

Tohle by mohlo zajímat některé rybáře

Ze CQ jsme pak už chytli klasické spoje na Bondi Junction a při západu slunce byli doma. Poslední fotka je před Operou, kde kotví výletní lodě. V tu dobu zrovna jedna odjížděla. Z vlaku, cestou do práce, jsem tam nedávno vyfotil i dvě nejznámější a největší lodě, ale fotky se moc nepovedly, tak je vyfotím někdy příště, až zase do Sydney připlují. :)


Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.