Duben 2012

Brisbane a Gold Coast - první část

23. dubna 2012 v 12:14 | Jakub
Konečně se dostávám k tomu, abych vám mohl v klidu povyprávět o našem čtyřdenním výletu v Queenslandu. :) Moc jsme si to tam užili a odvezli si mnoho krásných zážitků, na které se nedá jen tak zapomenout. Asi 1200 nafocených fotek (pouze mnou) je myslím také důkazem toho, že bylo stále na co koukat. :) Přebrat, doupravit a vybrat ty nejlepší fotky pro tento článek, mi dalo docela zabrat, tak alespoň doufám, že se vám bude čtení a fotky líbit a že si třeba i nachvíli budete připadat, jako by jste tam byli s námi... K tomu bych ale doporučoval nějakou příjemnou relaxační hudbu, kterou já osobně vždy poslouchám, když bloguji. :) Jinak třetina fotek v tomto příspěvku je od Kuby, zacož mu děkuji.

Nápad "někam vůbec odjet" vznikl na základě závodu Formule 1 v Melbourne, kam se chci každoročně podívat a vždy se najde nějaký důvod, proč nakonec do Melbourne nejedu. Tento rok už to skutečně vypadalo, že pojedem. :) Ale když jsem měsíc před odjezdem začal zařizovat letenky a bydlení, tak jsem zjistil, že už jsou všechny levné varianty vyprodané a dávat přes $300 za letenky, když se normálně dají sehnat za stovku zpáteční, se nám prostě nechtělo. Rozmýšleli jsme pak nad tím, že bychom si půjčili auto, ale to bychom zase strávili celkem 2 dni na silnici a to by vhledem k tomu, že jsme chtěli vyrazit jen na 4 dni, byla docela ztráta času. A tak jsme vymysleli náhradní plán - konečně se podívat na sever do státu Queensland, což je místo, kam jezdí na dovolenou většina Australanů, studentů a vůbec mnoho lidí z celého světa...

Včetně Kuby a Jennifer jsme se jednoho hezkého večera sešli u nás doma a vše pořádně probrali a naplánovali. Náš plán byl odjet do Brisbane, hlavního města Queenslandu, po té se vypravit na Gold Coast, odkud jsme ještě chtěli jet na Byron Bay. Z časových důvodů jsme ale nakonec Byron Bay vypustili, protože to prostě nebylo možné všechno stihout. Queensland je známí především svým Velkým bariérovým útesem, přičemž cesty na něj většinou vedou přes město Cairns. Cestování v Austrálii je ale hodně drahé a kolikrát výjde týdenní dovolená na Fiji levněji, než týdenní dovolená v Queenslandu. Ale samozřejmě záleží, co chcete dělat. My jsme měli k dispozici pouze 4 dny, jelikož jsme nikdo nechtěli výrazně zameškat v práci nebo ve škole. Ve výsledku jsme to měli tak nabyté, že nepřicházelo v úvahu zajet ještě kamkoliv jinam. Věřím tedy, že i doho Cairns se někdy podívám a zašnorchluji si na Great Barrier Reef... Brisbane a Gold Coast byly ovšem také dvě hlavní lokality, které jsme chtěl tady v Austrálii zásadně vidět, takže konečně. :D

V pátek brzo ráno nás vyzvedl taxík, který nás dovezl za cca 20 minut na letiště. Při letištních kontrolách proběhlo vše naprosto v pohodě a měli jsme pak i dostatek času k doprobrání se z nezvyklého ranního vstávání. :) Jak jsme tak ale seděli a povídali, napadlo mě, že bychom už asi měli jít. V tom jsme si všimli, že u našeho letu už hlásí "last call" - poslední volání pro náš let! A tak si museli celkem pospíšit - vlastně mi to přípomínalo tu scénu ze Sám doma, jak utíkali, aby stihli letadlo. :D Naštěstí jsme ten let stihli - byť docela na poslední chvíli a pak už jsme se jen usadili v Airbusu od společnosti Jetstar a v 6:20am vyrazili vstříc novým zážitkům...

Bondi Beach - (zhruba uprostřed fotky)


Let trval asi 1,5 hodiny a obešel se bez sebemenších komplikací. Vzdálenost mezi Sydney a Brisbane je asi 1000 km. V Brisbane je časový posun o hodinu zpět a tak jsme měli skutečně celý den před sebou. :)


Hned na letišti nás vyzvedl minibus od společnosti Cut Price Car Rentals, který nás zavezl zdarma do jejich pobočky, kde jsme si pronajmuli auto na celé 4 dni. Původně jsme si objednali takové menší auto Kia, ale to nebylo k dispozici, tak jsme to museli přebookovat na jiné. Na pobočcce jsme podepsali ještě několik důležitých dokumentů, zkontrolovali auto a po převzetí vyrazili na naše první ubytování.

Mitsubishi 380 V6 3,8L

Byli jsme sice lehce překvapeni, když jsme zjistili, že jsme dostali skoro čtyřlitr šestiválec, ale aspoň jsme měli prostorné a spolehlivé auto. Řízení se ujal po celou dobu Kuba, protože je zkušenější řidič a také by bylo dražší, kdyby byli řidiči dva. Po pravé straně byl Kuba zvyklý jezdit pouze na skútru a ještě k tomu to byl automat, se kterým řídil také poprvé. Ale suveréně se toho chopil a zanedlouho si na jízdu po pravé straně zvykl. Já si později řízení také vyzkoušel, i když jen na takové slepé ulici. Ale moc jsem si to chtěl zkusit a určitě bych si to časem také osvojil. Každopádně nebylo divu, že jsem si jednou pustil místo blinkru stěrače, což se stane občas asi každému, kdo na řízení vpravo není zvyklý. :D

Na první noc v Brisbane jsme měli zařízené bydlení v jednom backpackeru poblíž centra. Byla to jednopatrová budova, kde jsme měli zamluvenou jednu místnost pro 4 lidi. Na zahradě byl hezký bazén a cena za noc byla perfektní, takže to byla dobrá volba. Odložili jsme si věci a hned ráno vyrazili do centra.

Centrum bylo v některých místech až kupodivu prázdné




777 metrů dlouhý Story Bridge a místní Ferry


Brisbane, které je pojmenováno podle stejnojmené řeky, která v něm protéká, je třetí největší město v Austrálii a stejně jako např. Sydney, bylo kdysi součástí trestanecké kolonie. Nabízí lidem nejen příjemné klimatické podmínky, ale také spousty zajímavostí a míst k navštívení. Evropany bylo Brisbane poprvé navštíveno roku 1823. Téhož roku byla založena první osada a to na březích Moreton Bay, kam jsme se chtěli vypravit za šnorchlováním kolem vraků lodí, ale opět jsme to nemohli z časových důvodů uskutečnit. :( Hlavním městem Queenslandu se stalo roku 1859 a v 80 letech 20. století začal jeho velký rozvoj. Nyní je Brisbane důležitým průmyslovým, finančním a dopravním střediskem. Naleznete zde v podstatě vše, co ve velkým městech bývá. Oproti Sydney je v Brisbane tepleji a řekl bych, že i na přírodě bylo vidět, že jsme se posunuli o trochu výš. Průměrné denní teploty zde klesají pod 20 stupňů jen vyjímečně a většinou se drží nad 25 °C.

V City jsme se sešli s naším kamarádem Kubou, který byl s námi jednou na Palm Beach a ten nás vzal, podle plánu, do krásných Botanic Gardens. Ty byly založeny roku 1855 a rozkládají se na 20 ha. Bylo to v podstatě něco podobného, jako v Sydney Royal Botanic Gardens. Krásné palmové zahrady, spousty druhů stromů, keřů a jiných rostlin a všelijaká jezírka a podobně...




Potkali jsme např. tyto lizardy nebo pestrobarevnou housenku


Během návštěvy zahrad se začalo dělat docela horko, trochu dusno a začala na nás dopadat únava z nevyspání. Ale i tak jsme si to vše moc užívali a byli jsme rádi, že máme hezké počasí. Posledních 14 dnů, než jsme přiletěli, totiž v Brisbane jen pršelo! Měli jsme tedy štěstí, že se počasí nakonec umoudřilo.

Kuba nás pak provedl snad celým městem. :) Přešli jsme most, abychom se podívali na město z druhé strany z takové vyhlídky. Všude po cestě stále běhali ti lizardi, kterých se Amy trošku bála. :D Holky se stále u něčeho fotily a tak někdy nebylo jednoduché je efektivně popohnat. Nakonec jsme ale došli, kam jsme chtěli.


Kangaroo Point

Pak jsme jen sešli dolů, abychom se svezli loďí na druhý břeh zpět do města. Ferry byla zrovna v přístavu, tak jsme nemuseli čekat. Trochu nás překvapilo, že po nás chtěli $5 za cca 3 minuty jízdy. Ale v Brisbane to funguje tak, že tu jízdenku můžete použít během asi 2 hodin na jakoukoliv další MHD. Něco na způsob jízdenek po Praze, jestli tomu tak ještě je. :D A tak jsme pak nasedli na vlak, který nás zavezl 15 minut pěšky od našeho backpackru. Tam jsme celý zničení skočili do bazénu a vyrazili dál. :)

Měli jsme namířeno na místo zvané South Bank, kde se nachází promenáda s vodním resortem s umělou pláží. Kdybych býval věděl, jak úžasné to místo bude, pokusil bych se na to uspořit více času. South Bank se nachází hned vedle řeky, která protéká podél centra. Ležet na pláži s přímým výhledem na centrum Brisbane, mi přijde jako dostatečný luxus a kdybych tu bydlel, tak by mě tu bylo k vidění asi každý víkend. Nebo proč né hned každý den - hezky po práci, proč ne... :D Věřím, že jsou za tento resort místní obyvatelé velmi rádi, protože klasické pláže v Brisbane rozhodně nenajdete. Vstup je naštěstí zdarma!




Za tímto lesíkem byla ještě oblast pro malé děti

Já a náš kamarád Kuba, který žije v Brisbane


South Bank rozhodně stojí za navštívení a to nejlépe za slunečného počasí. Pak to opravdu nemá chybu... Asi po dvou hodinách se už začalo stmívat a tak jsme se rozhodli na South Bank povečeřet. Po cestě domů jsme měli možnost shlédnout např. krásně osvícené Ruské kolo, které zářilo na kilometry daleko.



Lavičky

Jakto, že kupříkladu taková to místa nejsou zdemolována, posprejována a jinak znehodnocena mladými lidmi, kteří se z mnoha důvodů pod vlivem alkoholu a drog baví ničením všeho, co jim příjde pod ruku... Že by dostatek kamer a strážníků, kteří opravdu dělají svou práci? Vždyť to přece nemůže být tak drahé a složité zařídit... To asi v Čechách ještě dlouho potrvá, aby se s takovými věcmi něco začalo dělat...

Noční City

Domů jsme dorazili kolem osmé hodiny, načež jsme se jen osprchovali a šli spát. Byli jsme opravdu hodně unavení. Nepamatuji se, kdy bych byl naposledy tak unavený a šel spát ještě před devátou hodinou. :) Bylo to ale potřeba, protože nás druhý den čekal dlouhý den.

Kdybych měl v kostce zhodnonit, jak na mě působilo toto město, tak bych určitě zmínil, že je Brisbane o mnoho méně busy, než Sydney. Moc se mi líbil South Bank a Botanické zahrady. Na druhou stranu si myslím, že bych se zde po čase asi nudil. Poměrně dost lidí zastává názor, že je Brisbane taková díra, kde nic není. To ale někteří tvrdí i o Sydney, což si tedy opravdu nemyslím, že je pravda. Každopádně mě mrzí, že jsme neměli čas na Moreton Bay, kde je několik velmi zájímavých míst. Je to oblast s mnoha mělčinkami a ostrovy, které navazují na východní část Brisbane. Ferry tam ale nejezdí zase tak často a také to stojí nějaké ty peníze navíc a především čas, který byl náš největší nepřítel. Tak třeba někdy příště. :) Jsem ale moc rád, že jsem se do Brisbane konečně podíval...

Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.