Únor 2012

Paddington Markets, BBQ a Chinese New Year

12. února 2012 v 14:05 | Jakub
Nedávno jsme se za jednoho sobotního dopoledne vydali do Paddingtonu, abychom si prohlídli známé Paddington Markets. Tyto trhy fungují více než 38 let a organizátoři zde dávají šanci především mladým a začínajícím designerům. Najdete zde zboží všeho druhu - od oblečení po různé obrazy, dekorace nebo narámky a podobně. Myslím, že je dobré to alespoň vidět a pocítit tu klidnou atmosféru, která tyto trhy každou sobotu doprovází. Doporučuji např. ochutnat výborný kokosový dort, při poslechu místní kapely...



:D

Palmové kůry - skvělý nápad, moc hezký...

Masky

Ten horní se mi moc líbí

Paddington je luxusní čtvrť a podle toho také vypadaly malé obchody, které jsme viděli na opačné straně Oxford Street. Skoro v každém spodním patře těchto "domků" byl malý obchod s nějakým oblečením. No s nějakým, samé takové společenské oděvy nebo vhodné na různé rauty, plesy a podobně. Přitom na první pohled bych opravdu neřekl, že to jsou malé obchody, protože v Sydney je spousta takových budov přesně v tomto stylu a většinou to jsou jen byty.


V neděli, ten samý víkend, jsme se s Amy rozhodli, že ozkoušíme náš nový gril, který jsme koupili před měsícem. Je celkem malý, přenosný a na plyn, což je v Sydney celkem praktické. A tak jsme ještě společně s Kubou vyrazili do Queens Parku. Počasí bylo fajn, gril fungoval skvěle, frisbee létalo dobře, muzika také hrála, prostě vše tak jak má být. :D


Pojízdná muzika :D


S grilem jsme moc spokojení a určitě se bude ještě hodit. Dokonce nám vydržela jen jedna náplň a to tam ještě hodně zbylo. Přitom 4 náplně stojí jen $5. Pro nás, co nemáme auto, je to ideální gril. Ten na uhlíky je na hodně místech stejně zakázán.


Cestou domů jsme si pak vzali nákupní košík, který jsme (jak je v Sydney zvykem) našli na ulici. Po cestě Kuba našel podvodní pouzdro na foťák. Jestli je ale funkční a na jaký typ foťáku pasuje, nevím. Každopádně kuriozní nález, ne? :)


Ještě ten samý večer jsme se zajeli podívat do City na oslavu Čínského Nového roku. V rámci oslav se ve městě konalo spousta akcí. My jsme se zašli podívat na průvod, který se konal napříč městem. Celé mi to velmi připomínalo Mardi Gras, jen to nebylo tak velkolepé. Minulý rok jsem si nechal tuto podívanou ujít, protože bylo špatné počasí. A tak jsem si to letos vynahradil. :)


Za doprovodu muziky a všelijakých bubínků a cinkátek, bylo k vidění spousta zajímavých převleků, masek, různých draků a podobně. Bylo toho dost, ale na druhou stranu mě to zase až tolik nenadchlo. Ale jak říkám, alespoň jednou je to dobré vidět.










Na závěr jsem chtěl vložit opět malou ukázku toho, jak se o mě Amy stará a výborně mi vaří. Nakonec jsem vše vložil do mé fotogalerie, kterou jsem dnes celou doplnil... (Tzn. všechny fotky od našeho přestěhování na Bondi Junction.)

Tady jen malá ochutnávka - dnes podávaný losos :)
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.