Vánoce a Nový rok

10. ledna 2012 v 1:47 | Jakub
Často, když začínám psát nový příspěvěk na blog, nevím, jak nejlépe začít a tentokrát by se možná hodilo něco jako: Uteklo to jako voda a už jsou tu zase Vánoce... V mém případě by to ale nebylo až tak pravdivé, protože mně to zase tak rychle neuteklo a vlastně byl tento rok pro mě asi nejlepší od mých 15ti let nebo možná vůbec.

Tyto Vánoce už jsem nemusel nijak přežívat, ale opět jsem měl možnost si je i hezky užít. Minulý rok jsem byl poprvé sám, ani spolubydlící nebyli tehdy doma a byla to skvělá zkušenost, za kterou jsem rád. Tentokrát jsem ale raději preferoval vánoční stromek, nějaké dárky, tradice, vánoční filmy a vše ostatní, co k Vánocům patří. Samozřejmě jsme tu neměli tu zimní atmosféru a rodinu, ale naše blízké jsme viděli alespoň na Skypu a tu zimní atmosféru mohly nahradit např. sněhové vločky, které jsme s Amy vystřihovali a pověsili je pak nad stromek a nalepili na okno, za kterým bylo přes den ve stínu klidně 35 stupňů. :D

I když tady v Sydney skoro ani nepostřehnete, že jsou "nějaké" Vánoce, řekl bych, že bylo ve městě k vidění hodně všelijakých výzdob a vánočních dekorací. A to dokonce i v autobusu. :) Tento byl ale extrémně vyzdobený, u vchodu byly dokonce dva velké stromky.


V obchodních domech byly samozřejmě různé slevy a např. Santa u nás na Bondi Junction byl docela "busy". :D Je jasné, že každé malé děcko se s ním muselo nechat vyfotit.


Šátek za $499/cca 10 000 KČ (před slevou)

Naštěstí si pak Amy vybrala o trochu levnější. :D Pochopitelně jsem nemohl vynechat adventní kalendář. Bylo ale celkem těžké Amy vysvětlit, aby otevřela vždy jen okýnko pro ten den, furt se snažila nakouknout, co je v těch dalších. :) Mimochodem nás rozesmálo umístění prvního okénka u toho kalendáře nalevo dole. Designéři měli jistě smysl pro humor. :D


V práci to už tak veselé nebylo. :( Když pominu, že jsme dostali na Štědrý den zaplacený takový meeting a dostali poukázku do Westfieldu na $50, asi bych si představoval tu "vánoční atmosféru" trochu jinak, ale ztráta času to komentovat...

Tato fotka je někdy z listopadu

Vlastně, v mrazáku jsem měl takové "Vánoce" se vším všudy. :D Průměrně -18 stupňů, vítr, téměř jako v Čechách. :) Skoro, jako kdybych tam teď najednou byl... Ale co to?... Já jsem doma na Bondi, je noc... Aha, to se mi jen zdálo a proč mě svědí ruka??? Oouuu, zase komár! :D


Na komáří bodnutí jsem alergický, tak mi to vždy napuchlo a zčervenalo. Na pár dní jsem jim posloužil jako večeře (na Amy vůbec nejdou) a nakonec jsem pořídil takový ten "antikomárovač", protože už to bylo otravné. Okna máme v noci otevřená, jak je horko... Jinak takový sen se mi tu už párkrát zdál, že se probudím ze snu a jsem v ČR. Vždy je to ale špatný sen, protože si vždy uvědomím, že jsem ještě v Austrálii nestihl vše, co jsem chtěl. A tak doufám, že až se jednou vrátím, mé probuzení DOMA, bude trochu příjemnější a bude spíše opačného charakteru. :)

A jak že tedy probíhal náš Štědrý den? Vánoční stromek (byť umělý) jsme měli ještě z Vaucluse, kde se tehdy likvidovalo úplně vše. Teď se nám hodil a ozdobili jsme ho už několik dní předem. Amy ho už chtěla ozdobit snad někdy začátkem prosince. :) Na Štědrý den jsem musel na již zmíněný meeting do práce a pak jsem co nejrychleji jel zpět domu, kde jsme ještě dopřipravili pár věcí na večer. Na večeři k nám totiž dorazil Kuba. Ten přinesl mimo jiné výborné řízky a skvělý bramborový salát, vše "made by Kuba". :) Otevřeli jsme cinzano, které mám ve zvyku pít vždy na Vánoce a večeře mohla začít.


I koledy jsme hráli... :D

Hodně mých kamarádů zvolilo v tento den různé párty s velkým množstvím alkoholu (přinejmenším), ale i přes to, jak se také rád bavím, chci Štědrý den vždy slavit v klidu a alespoň v ten den se také trochu zamyslet nad pravou podstatou Vánoc.

Jelikož byla Amy hodná, našla na stromečku i zlaté prasátko :D

Rodičům moc děkuju za zaslání čokoládové kolekce. :) Na stromeček jsme je ale dali až ten večer, jinak by z nich pak byla spíš horká čokoláda. :D V noci jsme vyrazili na půlnoční do katedrály. Bylo ale takové vedro a tolik lidí, že jsme ještě v první třetině museli odejít. Přišli jsme tam hodinu předem a už si nebylo kam sednout. Sedli jsme si jen díky odchodu jiných a rychlému jednání. V katedrále se pak vytvořila neustále pochodující fronta lidí, z čehož se nám pak už motala hlava. Bylo tam naprosto narváno a dusno a my si nevzali žádné pití. :( Škoda.

Další dny jsme pak trávili doma koukáním na filmy a koupáním v moři. :) Po Novém roce jsem se konečně dočkal zlevnění foťáku, který jsem už dlouho sledoval a tak o něm a mnohém dalším, včetně všech posledních plážových výletů, napíši co nejdříve v dalším článku.

Minulý rok jsem novoroční ohňostroj pozoroval z Vaucluse, což bylo dost daleko. Letos jsme se rozhodli jít na místo, kde jsem byl před dvěma lety. Do Blues Point Reserve. Je to sice z druhé strany mostu, ohňostroj je totiž situován k Opeře, ale sehnat dobrá místa u Opery nebo v blízkém parku, je dost těžké. Toto místo je jinak naprosto super. Při vstupu do parku jsou vždy security, kteří zabavují všechen alkohol. A aby tam člověk sehnal rozumné místo k sezení, chce to vyrazit nejpozději po obědě. Představa, že bychom tam byli celý den na sucho, na Silvestra, ne, to ne... :D A tak jsme s Kubou zajeli do parku už den předem a zakopali jsme whisky s colou do země. :)

S Amy jsme vyrazili po obědě, ale už ve 3 hodiny tam bylo tolik lidí, že byla volná místa jen na ulici a i těch už nebylo moc... Naštěstí jsme si sedli ještě dobře a po příjezdu Kuby vykopali úspěšně náš poklad. :) I tak jsme museli být opatrní, protože tam neustále pochodovali policajti a vůbec lidí tam bylo opravdu dost.

Seděli jsme někde uprostřed vzadu


Za námi byla už jen jedna řada lidí a pak už nekonečný dvouproudý "had" lidí, který neustále pochodoval sem a tam. Během večera se ty fronty změnily v nepohybující se dav a pak to teprve začlo být zajímavé, když jsme chtěli jít na záchod. Naštěstí jsme měli jedny docela blízko, ale jednou jsme se rozhodli jít na jiné, abych to Amy ukázal z druhé strany a byla z toho procházka na celou hodinu - (normálně tak 4 minuty).







Po západu slunce to hned celé mělo lepší atmosféru...

Jinak to čekání nám myslím uteklo celkem rychle a stejně bylo neustále na co koukat a nad čím přemýšlet. Já osobně jsem se tak nějak zamýšlel nad tím uplynulým rokem a s úsměvem na tváři si uvědomoval, že byl tento rok skutečně jeden z mých nejlepších. A je to díky Amy. Dodala mému životu a pohledu na svět zase nový rozměr a neustále se od ní mám co učit. Ten klid, vyrovnanost a schopnost řešit věci v klidu a efektivně a bez nervozity.



Kuba :)

Tradičně pak byly k vidění osvícené lodě. Takový večer na lodi může stát klidně více než $1000. Každopádně to bylo hezké je sledovat.



V 9 hodin byl také tradičně odpálen první ohňostroj


Minuta před půlnocí - odpočítávání

A pak to přišlo... Jeden z nejkrásnějších ohňostrojů na světě!!! Sydney - Australia. :) U toho prvního výbuchu mi šly až skoro slzy do očí - samozřejmě štěstím...






Most někdy vypadal, jako kdyby celý hořel




Bylo to nádherné, jen trochu krátké... Když by jste ale vzali v potaz ještě ten ohňostroj v 9 hodin a plus to, že byl ten samý ohňostroj odpalován z několika dalších míst, zase tak krátké to vlastně nebylo. Moc děkuju Kubovi za jeho super fotky a to nejen toho ohňostroje. Já to celé natáčel na video a hlavně jsem si to chtěl pořádně užít. Pokud by jste ale chtěli vidět celý ohňostroj natočený televizí, tak ZDE. Jedině doporučuji! Závěr byl prostě nezapomenutelný... Letošním tématem, které bylo prezentováno na webu, bylo " Time to Dream". TADY je odkaz i na ten první ohňostroj v 9 hodin.

Pak se všichni ti lidé včetně nás chtěli dostat na vlak do stanice North Sydney. Vše bylo ale skvěle zorganizované a nebyly ani žádné výtržnosti, ani hluk, možná až moc poklidné vzhledem k tomu, že byl Silvestr...



I Town Hall vypadal celkem poklidně, lidé prostě jen procházeli...

Pak jsme zakempili v Hyde Parku, kde jsme se sešli ještě s kamarádem (Maďarem) Domem. My měli už jen čistou colu a on zase jen whisky, tak jsme to dali dohromady a oslavovali dál. :) Čašem se k nám přidala parta Ozíků, asi tři kluci a tři holky. Seděli jsme vedle takové fontány, samozřejmě tam každou chvíli někdo z kolemjdoucích skočil. :)


Kuba nás pak opustil (byl po noční) a s Domem jsme ještě pokračovali u nás doma - to už ale bylo ráno. :D



Další dny jsme trávili stejně, jako po Štědrém dnu, tzn. odpočinek a na pláži. Takže rozhodně to všechno bylo o moc lepší, než minulý rok. Před rokem to stálo docela za nic. I Vánoce, i Silvestr. Doufám tedy, že tento rok bude stejně tak dobrý, jako ten předchozí. :)

Všem vám oba s Amy přejeme jen to nejlepší do Nového roku 2012!!!
 


Komentáře

1 Jitka Jitka | 10. ledna 2012 v 10:00 | Reagovat

Taky vám přejeme skvělý další rok a děkujem za krásný článek a fotky !!!!! :-)  :-D  :-P

2 Jitka Jitka | 10. ledna 2012 v 13:39 | Reagovat

Moc pěkný článek a hezké fotky. Už se teším na další nové článkyv roce 2012.
Ahoj

Jitka :-)

3 Jitka mami Jitka mami | 10. ledna 2012 v 21:26 | Reagovat

Kdo je taky Jitka ??? :-)  8-)  :-D

4 Jakub Jakub | 13. ledna 2012 v 3:06 | Reagovat

Diky, urcite zase neco noveho pridam. :-)

5 Já | 15. ledna 2012 v 18:54 | Reagovat

pěkný článek,vypadá to že si tvůj blog budu číst častěji :)

6 Jakub Jakub | 18. ledna 2012 v 22:42 | Reagovat

[5]: No tak bezva. :D Hezké čtení přeji.

7 Petra H. Petra H. | 19. ledna 2012 v 15:19 | Reagovat

Ahoj, moc hezky blog! stale vice a vice me inspiruje k tomu odjet do Australie.

Diky!

At se dari :-)

8 Jakub Jakub | 20. ledna 2012 v 7:29 | Reagovat

[7]: Ahoj, tak to jsem rad, kdybys potrebovala s necim poradit, budu rad, kdyz budu schopen ti tve dotazy zodpovedet. Mej se. :-)

9 Fina Fina | 20. ledna 2012 v 18:28 | Reagovat

Dekuji za nove informace o Australii! Jsem rada, ze se Ti tam libi a mas se dobre! Mnoho stesti!

10 Jakub Jakub | 21. ledna 2012 v 3:16 | Reagovat

[9]:Není zač. :-D Díky a také se měj fajn! Dnes se tu trochu zatáhlo, tak nám to překazilo plány na víkend, ale nevadí. Stále je co dělat a co podnikat. Ahoj :-)

11 besaa besaa | E-mail | Web | 15. července 2014 v 17:37 | Reagovat

Nice blog right here! Also your website quite a bit up very fast! What web host are you using? Can I am getting your affiliate hyperlink on your host? I want my web site loaded up as quickly as yours

12 Jakub Litoš Jakub Litoš | 20. července 2014 v 18:24 | Reagovat

[11]: Thanks a lot. :-D I use blog.cz, don´t know more about that... :-(  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.