Začátkem června, kdy k nám už dorazila celkem slušná zima, jsme se byli podívat na Bondi The Beautiful Fair festivalu, který se konal v Bondi Parku u pláže. Byl to takový malý festiválek, kde hrála muzika a také zde bylo k vidění pár zajímavých stánků se vším možným. Prostředí bylo ideální pro rodiny s dětmi a tak se to táhlo v takové rodinné atmosféře. Počasí se vydařilo a dvě kapely, které jsme si v klidu poslechli, byly v celku poutavé. První hrála ve stylu funky a reagge a další se snažila o jakýsi punk rock. :)
Nebylo to vcelku nic velkého, ale spíše jsme to pojali jako takové zpříjemnění dne, na jinak absolutně nudné Bondii. Dělám si samozřejmě srandu. :) I kdyby člověk jen celý den koukal do oceánu a sledoval místní surfaře, nikdy se mu to neomrzí. Alespoň tedy mně ne.




Ovečky, koza, prasátko a kravička, byli ohromnou show :)

Když tak koukám na ty fotky pláže, Bondi beach už beru něco jako " u nás na dvorku". :) Každý den u ní vystupujeme z autobusu a je to prostě hned u baráku. Hmmmm, tohle mi bude v Čechách hodně chybět... Každopádně teď tu jsem a tak se snažím si užívat každou minutu...
V rámci festivalu se k večeru konala soutěž ve skateboardingu. Nemůžu říct, že by tam byli nějací mistři světa, ale rozhodně bylo na co koukat.



Jen ho plácni :)

Hudbu mixoval živě místní DJ a zároveň celou akci komentoval

Další zajímavou událostí byl Vivid Festival, který obsahuje nemálo všelijakých akcí. Především je to festival světla a moderního designu, které doprovází také řada hudebních představení. Festival trval 18 dní a tak bylo dostatek času, abychom se podívali alespoň na ty hlavní části. Tou bych řekl, že je osvícená Opera a tak jsme tam vyrazili hned dvakrát. První návštěva ale nedopadla dobře, protože mi ten večer nenávratně zkazila náladu jedna událost z Čech a tak jsme tam vyrazili minulý týden znovu. Bylo to fajn, ale na mě to působilo trochu nostalgicky, protože tomu byl přesně rok, co jsem před osvícenou Operou seděl sám a zklamaný, že jsme se tehdy s Markétou rozešli. :( Alespoň jsem si uvědomil ten rozdíl, jak se situace během toho roku změnila.
Před rokem jsem tam byl sám, smutný a v nejhorším období mého života a nyní jsem stál na stejném místě, ale jako úplně jiný člověk. :) S pěknou Thajkou, přítelkyní kterou mám navíc moc rád a především s takovým osamostatněným pocitem, kvůli kterému jsem sem asi také hlavně přijel. Také mi problesklo hlavou, jak už jsem tady oproti minulému roku zaběhnutý a že teď prožívám naopak to nejlepší období, které jsem kdy prožíval... Vidím to např. na jednoduchém příkladu. I když sny nemají v zásadě žádný podstatný význam, (alespoň je to lepší si to někdy myslet), z psychologického hlediska se zde objevují některé souvislosti s naším životem. Např. pokud jsme šťastní, sny bývají více příjemné, než když máme nějaké trápení, stres a jiné problémy. Já teď nemluvím o tom, že by se mi zdály dobré nebo špatné sny. Ale pamatuji si, že v Čechách se mi často zdálo o něčem lepším, nějakém dobrodružství, něčem neprobádaném, o takové euforii. No ale tady se mi to nezdá. Ještě jsem tu neměl sen o něčem lepším! Ať už to byly i sny o krásné ženě, s kterou trávím romantické chvíle někde na pláži, tady si plním vše, co jsem kdy chtěl a ty sny to jen potvrzují. Dává to smysl nebo ne? :)
Jinak letošního osvícení Opery se ujal francouzský tým, pod vedením Stephena Pavlovice. Na webu psali o jeho zpracování letošního osvícení jako o něčem velmi úžasném a mnohem lepším, než minulý rok. Zase tak unešeni jsme z toho nebyli. Ovšem určitě to byla ohromná práce a rozdíl byl oproti minulému roku také v tom, že byl veškeré obrazy více prostorové a byly více v pohybu, Tudíž se mi fotky moc nedařily a tak jsem vytvořil několik videí. Koho by to zajímalo nějak hlouběji, jistě naleznete od mnoha lidí lecos na YouTube. Na CQ nás také zaujala zajímavá show, která se odehrávala na budově naproti vlaku. Vše bylo v téměř neustálém pohybu a 3D zpracování se jim skutečně povedlo.


Po celém přístavu bylo stále na co koukat. Spousty různých světelných atrakcí, fireshow a podobně. Samozřejmě také nemohli chybět místní hudebnící a tak zvuky didgeridoo skvěle doplnily již tak povedenou atmosféru.

Opera House


Foto č. 1000! Tato fotka je přesně tisícátá na tomto blogu! :)




Pokud budete někdy v Sydney v době Vivid festivalu, rozhodně si nemyslím, že by byla ztráta času, se na tuto show zajít podívat...
(Další fotky naleznete jako vždy v mé fotogalerii.)























