Krásný den s Martinou

17. ledna 2011 v 2:19 | Jakub
Tak se po delší době dostávám konečně na internet a tudíž se s vámi mohu podělit s mými zažítky, které jsem za poslední dobu posbíral. V Sydney jsem nedávno poznal moc příjemnou slečnu Martinu a tak jsme si udělali takový výlet na Watsons Bay, což je pouze kousek od místa, kde bydlím. Počasí nám výšlo a tak jsme měli samozřejmě radost. Na Watsons Bay jsme se vydali na jednu pláž, kterou jsme nakonec obešli a vrátili se na ní později. Zlákala nás totiž jiná cesta, po skalách, podél pobřeží. Netrvalo dlouho a objevili jsme nádherné místo, kde jsme se rozhodli na pár hodin zůstat.


No není to nádhera? :) Polevé straně byl Watsons Bay přístav, doprava by se plulo na Manly a přímo před námi byl krásný výhled na City. Voda byla nádherně průzračná, byť stále velmi studená. Měli jsme s sebou muziku, víno a oba jsme udělali hodně fotek, které naleznete v mé fotogalerii po levé straně tohoto blogu. (Ale až ve čtvrtek) Polovina zde použitých fotek je tedy pořízena také Martinou. Celý tento den měl pro nás oba takový příjemný, prázdninový nádech a musím uznat, že na to nezapomenu a vždy na tento den budu moc rád vzpomínat... Toto místo bylo celkem soukomé a krom jednoho rybáře se ženou tam nikdo jiný nebyl. Před námi moře a za námi skály a různé lesíky, kde by se našlo právě také spousty krásných míst na pikniky. :)


S rybářem z Bosny jsem si výborně popovídal a dozvěděl se pár zajímavých věcí. Byl to skutečně moc příjemný pán a chodí na toto místo rybařit velice často. A víte co? Ani se mu nedivím. :D



A co jeho žena? Říkal, "má tady i bazén, tak co"... :D


A tady jsme oba s Martinou - moc fajn slečna


Hvězdice



Po skutečně báječném odpočinku na skalách, jsme vyrazili na menší výlet po Watsons Bay. Tady jsme přecházeli krásnou Camp Cove Beach.


Pohled na pláž ze skal

Pohádka...

Na tomto okruhu podél pobřeží Watsons Bay jsem se byl už jednou projít s pár spolužáky. Tehdy jsem se pověsil za suchý líst této palmy a ten list se utrhl. Spadlo na mě tehdy snad stovky malých broučků... Docela fuj... :D


Lady Jane Beach - nudistická pláž

Holubi zde měli jistě krásnou podívanou :)



Polevé straně už je Manly



Konkrétně toto místo si mě získalo na 100%

A zpátky na Camp Cove Beach

Nádherný den... Hlavně celkově jsme oba měli takový prázdninový pocit. :) Ovšem den ještě zdaleka nekončil. V dobré náladě jsme pokračovali také u nás doma, kde se k nám ještě přidal můj kamarád a spolubydlící Berkay. :D


Druhý den se nám podařilo vstát celkem brzo a celé dopoledne jsme strávili v bazénu, kde to opět nemělo chybu. A jelikož se mi nechtělo chodit okolo, skočil jsem tam rovnou z našeho balkónu. :)


Cheers :D

Ideál...

Martina byla také spokojená :)

Momentálně s námi bydlí ještě Italka Maria a tak se pak holky koupaly spolu a my jsme je s Berkay jen nenápadně sledovali z balkónu. :D


Co k tomu dodat, prostě tyto dni se povedly... A na Watsons Bay a vůbec všude tady okolo nás na Vaucluse, jsou nádherná místa na všemožné aktivity... Působivé výhledy, pláže, místa na pikniky a párty různého typu... Jedině doporučuji a pokud se sem chcete podívat a nevíte kudy, kam přesně, s kým nebo cokoliv, tak mi dejte vědět, do června vám moc rád posloužím jako průvodce. :)
 


Komentáře

1 Jitka Jitka | 17. ledna 2011 v 9:50 | Reagovat

Docela závidim!!! :).):) 8-)

2 frank frank | E-mail | 17. ledna 2011 v 12:12 | Reagovat

S tím odjezdem do Čechistánu si to radši rozmysli.Bo tě to za 14 dní po příjezdu bude hodně mrzet.Euforie opadne a začneš vnímat tu ,, šedivost,, a to ve všech stránkách života. Energie z tebe taky vyprchá a budeš myslet jen na návrat.Věř! Už jsem to zažil. Čechistán je dobrej akorát navštívit rodinu a zase úprkem zpět.(a od tvého odjezdu se tady život. podmínky zase o kus zhoršily.Jak jinak,že?)

3 REDDGrrr REDDGrrr | 17. ledna 2011 v 13:11 | Reagovat

K tomuhle nazoru se pridavam, do Cech by me nikdo zpatky zit nedostal ani parem volu ;-)

4 Jitka Jitka | 17. ledna 2011 v 20:07 | Reagovat

Taky názor:)

5 Libuše Libuše | E-mail | 18. ledna 2011 v 10:07 | Reagovat

Kdybyses chtěl vrátit domů-byl bys pořádně hloupý!!Rozjel si svoji cestu, tak dělej vše pro to,abys tam byl buď co nejdéle,nebo se i tam oženil a zůstal..domů se vždy budeš jezdit dívat...to není jako za komunistů-kdy emigranti nevěděli,jestli ještě rodinu a Čechy někdy uvidí.Tak neblbni a prodlužuj víza co to jde.....

6 Jitka Jitka | 19. ledna 2011 v 17:51 | Reagovat

:-(  8-)  ???  O_O

7 Jakub Jakub | 20. ledna 2011 v 8:50 | Reagovat

To je těžký. Máte všichni pravdu. Ale ja jsem byl doma také šťastný. Ještě uvidím. Každopádně asi pak odjedu a zkusím to po nějaký čas doma. Původně jsem i plánoval omrknout Kanadu, USA nebo Nový Zéland. Včetně AU to jsou asi nejoblíbenější lokality, kam teď lidé jezdí. Anglie samozřejmě také... Já to mám doma také rád a mám tam rodinu a skvělé přátelé. Mám rád i takový ten český vidlákov, jak běhaj venku slepice a tak. Lesy, pískovny a podobně. Do Sydney se zamilovávám každým dnem víc a víc a sám nevím, co budu dělat... Díky za komentáře a za rady. ;-)

8 jaruška jaruška | 22. ledna 2011 v 22:59 | Reagovat

Ahojik ,koukam že si začínaš konečně opravdu užívat,jsem toho názoru že by jsi tam ještě mel nejaky čas zustat,třeba si najit stalejší praci a vydelat více penízku a ješte se nekam podívat pak bych jela do čech ,našla si tady praci a žila nejakou dobu tady...pak si mužeš sám vybrat jestli zustat nebo zase nekam odjet,,hm ? ;-)myslím že je to v každe zemi jinee ale předci stejne,když budeš chtít nekde žít a mit normalní byy,přítelkyni ,praci ...a sem tam si nekam zajet ,,bude to všude stejne .. 8-) tak je to zase jen na tobe :)

9 xcerma24 xcerma24 | E-mail | 30. ledna 2011 v 9:15 | Reagovat

Cau, super blog. Muzes se mi prosim ozvat na muj mail, rad bych se te zeptal na par veci (jestli s tim nemas problem) dik moc. Petr

10 Jakub Jakub | 31. ledna 2011 v 2:11 | Reagovat

[8]:Jaji, to co pises je moc hezky a presne tak, jak to je, Presne... Mozna to tak nejak udelam... Diky. ;-)

11 Jakub Jakub | 31. ledna 2011 v 2:12 | Reagovat

[9]: Diky, urcite ;-)

12 Adam Adam | E-mail | 31. ledna 2011 v 17:49 | Reagovat

Ahoj,

no dost koukám, poslední dobou taky přemejšlím, že odjedu. Už mě to tu nějak nebaví, jen šeď, lidi otravný atp... Jen se pořád nemohu nějak rozhodnout :-( Spíš mě jde o informace, mohl by jsi mě odpovědět na mejla a poptal bych se na pár informací? Díky moc (j.chipsa@gmail.com ) 8-)

13 Jakub Jakub | 3. února 2011 v 9:21 | Reagovat

[12]:Ahoj, naprosto tě chápu, pošlu ti můj mail. ;-)

14 Veronika Veronika | 16. února 2011 v 20:36 | Reagovat

Ahoj Jakube,
prosim tě mohl bys mi na sebe dát nějaký kontakt? Premyslim nad tim jet do australie, ale jen na kratko a porad nejsem schopna se rozhoupat. Potrebovala bych názor nekoho, kdo to tam zna. Mam spoustu otazek a tady v cechach mi je neni nikdo schopny zodpovedet. Byla bych ti moc vdecna.Tady je muj email: zizkova.v@centrum.cz

diky moc Veronika

15 Jakub Jakub | 18. února 2011 v 10:43 | Reagovat

[14]:No problem ;-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.