Leden 2011

Co se dělo v poslední době

17. ledna 2011 v 2:19 | Jakub
Moc se všem omlouvám za mou blogerskou pauzu. Už je tomu víc jak měsíc, co jsem zrušil svůj účet od Exetelu a připojil se na naše wifi. Dlouho jsem přemýšlel, zda je to dobrý nápad a to především před Vánoci. Bylo mi řečeno, že připojení je stabilní. Stalo se přesně to, co jsem čekal a krátce na to přestal internet fungovat. :( A ať už to bylo čímkoliv, už je to víc jak měsíc, co jsem bez internetu. Zařídil jsem si tedy alespoň internet do mobilu. Než tedy vyřešíme náš problém s připojením, budu chodit do školy, kde si můžu připojit i můj notebook. Na internet se dá i zdarma připojit všude možně, ale zaprvé mi nefunguje baterie, takže potřebuji elektrické připojení a také mi bylo řečeno, že už to bude fungovat vždy následující den nebo hodně brzo. Musím říct, že mě to hodně štvalo být přes Vánoce a Nový rok bez internetu, ale co jsem mohl dělat, alespoň jsem mohl volat domů přes Skype v mobilu - byť bez kamery.

Co se u mě tedy dělo v poslední době? Začalo nám tady léto, takže si užívám tepla a volný čas se snažím využívat co nejlépe. Ano, teplo sice je, ale oproti minulému prosinci a lednu, je letos více deštivých dnů, více oblačnosti a nejsou taková horka. Ale stále je teplo (vedro) dost a na koupání je samozřejmě také. Možná se mi to jen zdá, protože oproti minulému létu nyní bydlím přímo u moře. Každopádně nosím jen tričko a kraťasy a dlouhé kalhoty si beru pouze do klubu, protože tam vás jinak nepustí. Mikinu si beru jen někdy, když jedu v noci z práce. Takže pracuji, chodím do školy a jsem velice spokojený s mým novým bydlením. Také jsem měl to potěšení poznat nové kamarády jako např. Redd Grra, který mi psal na blog pravidelně komentáře a nedávno do Sydney dorazil také. :)

Ten den jsme se byli projít z Coogee na Bondi. Procházka podél pobřeží byla moc příjemná a zrovna tam probíhala výstava moderního umění.

Setkali jsme se v Hyde Parku

Na Coogee - důkaz, že ještě žiju :D

To musel být ale silák... :)

To by asi koukali, kdybych s tímhle autem přijel na technickou :D





Redd s sebou ten den vzal také kamaráda Milana

Dalším příjemným setkáním byl několikadenní stopover mé spolužačky z konzervatoře, která se v Sydney zastavila při cestě na Nový Zéland.

V Royal Botanic Gardens

No a krátce na to jsem měl vlastně rodinnou návštěvu, v podobě mého bratrance a jeho ženy, kteří se přes Sydney a Bali, vraceli ze Zélandu domů. Jak já se tam chtěl za nimi podívat... Ale nemělo by cenu tam jet na chvíli. Na Zéland to chce jet na dýl a mít na to také dostatek peněz. Tak třeba časem, možná až z Čech, se tam pojedu někdy podívat... Každopádně jelikož jsem musel také do práce, strávili jsme spolu pouze jeden večer a celý druhý den. Ale byli jsme se podívat všude možně a strávili spolu příjemný čas.

Já a Tomáš - u nás v Diamond Bay Reserve

Byli jsme se podívat také na Manly, kde jsme si dali výbornou zmrzlinu. Do City jsme se vraceli při západu slunce, což byl sám o sobě moc hezký zážitek...



V minulém měsíci jsem prožil 3 dny, kterých jsem se obával už od srpna... Když jsem si tehdy v červenci - po tom rozchodu s Markétou, prodlužoval víza, neuměl jsem si v tom citovém rozpoložení představit např. naše výročí 5 let... Vlastně minulý článek jsem přidával přesně v tento den. Nakonec jsem to zvládl naproto v klidu. Dalším dnem byl 24.prosinec. Holt v tom červenci to na mě všechno působilo tak smutně a představa, že budu na Vánoce sám, byla děsivá. :( Zní to teď tak směšně, ale kdyby jste tehdy byli v mé kůži, možná by jste mě lépe pochopili. Minulé Vánoce byly celkem pěkné a hlavně jsem byl s rodinou - s Markétou. To, jak budu letošní Vánoce slavit, jsem nechával do poslední chvíle tak volně a bral jsem je tak, že je chci přežít, né prožít... Někdo tento den bere jako každý jiný. Já ne a jsem zvyklý je slavit se vším všudy a "ve velkém stylu". Nyní můžu říct, že jsem si zkusil být na celý Štědrý večer sám doma a že jsem to opět zvládl naprosto v klidu! Přesně v takových situacích citím, jak jsem tady tak nějak vyrostl nebo se posunul zase dál. :) A to právě především na základě toho, že jsem po tom rozchodu neodjel domů a že jsem se osamostatnil. I kdybych se tady v Austrálii už nikam nepodíval, i kdybych měl teď hned odjet domů, to hlavní už jsem splnil...

Na Štědrý den jsem musel do práce na požární cvičení, které trvalo asi 2 hodiny a bylo zakončeno docela slušnou hostinou. Po prasátku, všelijakých dortech a vším možným, jsem se rozhodl zajet do Burwoodu navštívit Richarda.

Když už jsem u té cesty z práce - tohle je můj parťák, s kterým dělám vždy v pondělí. Dobrej kluk ze Slovenska, který tady už má trvalý pobyt.


Richarda jsem ale v hotelu nenašel a telefon mu ukradli, tak jsem mu tam nechal malý dáreček a navštívil jednu internetovou kavárnu, kde můžete strávit hodinu za pouze $1. S Richardem jsme tam jednou byli hrát hry a zaujal nás tam tehdy místní záchod, tak jsem ho tentokrát vyfotil. :)



24.12. bylo celkem vedro a původně jsem myslel, že půjdu ku příkladu mnohých a připojím se k nějaké BBQ na plážích. Nakonec mí spolubydlící byli až do noci v práci a nechtělo se mi ten den moc pít, tak jsem se rozhodl, že pojedu domů. Udělal jsem si to hezký i sám. Připravil jsem si dobré jídlo, nalil vodku s džusem a vše si v klidu vychutnal u nás na balkóně. :) To vše při teplém večeru, s krásným výhledem na bazény a vůní oceánu. Před jídlem jsem se ještě trochu zastavil a trochu zavzpomínal, co všechno se uplynulý rok dělo... Co se povedlo, co ne a co bych třeba mohl změnit. Došel jsem k tomu, že jsem spokojený a že jsem rád za všechno, co se stalo a tak jsem zdvihl sklenku, připil a pustil se do jídla. :)


Zásoby zůstaly tedy skoro nedotčené a byly využity v následujích dnech

Pak jsem šel ke stromečku a rozbalil si dva dárečky

Zbytek večera jsem tak relaxoval. Koukal jsem na film ve vaně a volal na Skypu. Druhý den jsem vyrazil na Shark Bay s mou spolubydlící Marií a užili jsme si skvělé koupání. :) Tento den jsem popsal v následujícím článku...

Takže jsem zvládl i ty Vánoce a jsem za to moc rád. Na příští už ale chci být doma, s rodinou, u velikého stromku a na Staromáku popíjet svařák a jíst trdlo. :) Tyto Vánoce jsem akorát nevyrazil na půlnoční mši do katedrály, která byla minulý rok nádherná. Všechno má své meze a tohle by mě asi zbytečně dojalo...

V neděli jsem vzal do kostela Marii a Štěpána a po mši jsme měli sraz s Martinou a Lenkou v Hydeparku. Začalo ale pršet a tak jsme se přesunuli k nám, kde jsme měli celkem příjemný večer. :D



Tím pro mě Vánoce tak nějak skončily a začal jsem přemýšlet nad tím, co budu dělat na Silvestra. Původně jsem chtěl jít na Bondi Beach na jednu velkou párty, ale nakonec tam nehrál Carl Cox a lístek stál $150, tak jsem to nechal tak volně. Další variantou byla jakási soukromá párty u někoho v domě, kde mělo být asi 50 lidí, DJ a výhled na novoroční ohňostroj. Musel bych tam ale mít oblek a ten nemám a tak jsem tento den bral spíše jako každý jiný a nic jsem neplánoval. Nakonec jsem celý den strávil doma s naší Italkou a když přišel Berkay z práce, šli jsme se podívat na ohňostroj. Sem na Vaucluse jezdí mnoho lidí i z centra, aby viděli celý ohňostroj hezky z dálky, ale musím říct, že to bylo mnohem lepší minulý rok, když jsem byl s Markétou přímo v centru dění. Po ohňostroji jsem šel na jedno menší BBQ a pak domů. Asi po hodině jsem vyrazil najít Martinu s Lenkou, které se nacházely někde poblíž. Nakonec jsem je hledal asi 2 hodiny a po cestě se ke mně přidal ještě jeden kolemjdoucí z Irska. Tak jsme je hledali spolu a to byla asi nejlepší část večera. :D Když jsme je našli, tak jsem se dozvěděl, že nechtějí jít ke mně, ale na Bondi Beach. A tam se mi ani nechtělo, ani jsem u sebe neměl peníze a moc pití, tak jsem šel asi po hodině zase domů. Upřímně, nic moc. Ale třetí den, kterého jsem se "obával" (opět podotýkám - především v té době), mám za sebou a tak jsem vlastně spokojený, že vše proběhlo v klidu, bez jakékoliv újmy, ať už např. i v mé peněžence. :)

Totiž, pokud se jdete někam bavit a chystáte se někde v klubu "běžně" pít, bude vás to stát klidně $100 - $200. Samozřejmě záleží, jestli pijete pivo nebo třeba whisky s colou. Pokud něco vypijete předem a pánové u vstupu na vás mají sebemenší podezření, nekompromisně vás do klubu nepustí. Také je to ale individuální... Ale já mám teď v plánu spíše trávit můj volný čas na pláži a venku, což mi přijde nejen příjemnější, ale také nesrovnatelně levnější. Mimochodem na Silvestra bývá všechno dražší než obvykle, včetně taxi a City bylo opět narvané k prasknutí. Pokud se ale chystáte strávit v Sydney prvního Silvestra, skutečně doporučuji jít do města a zažít tu správnou atmosféru tam!

Toto jsou fotky od mého kamaráda a bývalého spolužáka Serdara, který se byl na letošní ohňostroj podívat s námi.





Ráno k nám na balkón přiletěli papoušci


Na Nový rok jsem šel na Shark Bay, kde jsem se příjemně zrelaxoval. Bylo vedro a všude strašně moc lidí. Všichni grilovali a oslavovali Nový rok. Tím pro mě novoroční oslavy skončily a to koupání bylo na tom všem stoprocentně to nejlepší. :)

V této době jsem také spatřil slavný jachtařský závod

Jinak minule jsem psal, že vyfotím můj pokoj, tak tady to je. Blogerské zátiší - jak říká bloger Vojta. :D


Po Novém roce jsem opět nastoupil do školy. Momentálně je nás ve třídě 8. Jeden Turek, můj kamarád z práce Petr, Španělka, Iránka, Brazilka, 2 Thajky a já. :) V průměru jsme ale ve třídě tak čtyři. Málo kdy jsme tam všichni. Holky ale chodí naštěstí pravidelně. :D Hodiny s naší učitelkou jsou stále zábavné, často máme i puštěné potichu rádio a stále je sranda. Tento pátek mělo proběhnout další BBQ, ale zúčastnily se pouze Brazilka a Thajka. Já dorazil po hodině také a tak jsme se jen koupali na Bondi Beach. Teda "jen", docela jsme si to užili. :D

Co víc si přát...

Brazilce nalevo je 17 a Thajce napravo 32

Amy se tajně fotila v mé čepici a za mými zády :)

Kočky

Bondi Beach - foto z minulé soboty


Minulou sobotu jsem šel pěšky z Bondi na Bronte, kde pořádal kamarád Míra BBQ. Opět skvělý den s krásnou procházkou podél moře... Na této fotce je v dálce vidět Bronte Beach, pak blíž Tamarama a hned po pravé straně taková malá pláž, kde lidé koupali své čtyřnohé kamarády. :) Na těch velkých plážích je to totiž zakázané.



Skvělý den jsme pak zakončili v Hyde Parku, kde se uskutečnil první den Sydney Festivalu, o kterém se ještě zmíním v příštím článku.


To je tak přibližně vše, co se dělo v poslední době. Příští týden by měl být můj poslední ve škole a pak musím opět řešit prodloužení víz. To je právě to, nad čím poslední dobou nejvíc přemýšlím. V červnu bych chtěl už odjet domů, ale mám "problém", že se mi tady strašně moc líbí a i když jsem se měl v Čechách hezky, tady je to jiné... Užívám si toho pocitu i když jedu jen v autobusu, sleduju lidi, auta, koukám na oblohu, cokoliv... Sydney mě okouzlilo hned ze začátku, ale až po delší době jsem si k tomuto městu vytvořil svůj individuální vztah. :) A bojuju teď s tím, co dál... Nejspíš opravdu odjedu na příští léto domů a zkusím žít v Čechách. Po čase bych měl srovnání a mohl bych se pak lépe rozhodovat. Vše také závisí na penězích. Tolik jsem toho tady chtěl procestovat, ale stále nemám dostatek peněz. Pracuji jen 3 dni, což mi stačí na živobytí a mám alespoň čas si užívat tohoto krásného města, kde se stále něco děje. Teď o prázdninách bych možná mohl dostat v pekárně více práce, tak uvidím. Také mám od včerejška nižší nájem. Ale pokud bych si chtěl najít jinou práci nebo druhou práci, nemyslím si, že to má cenu, když chci celkem brzo odjet domů a navíc to není žádná sranda tu práci najít. S hledáním práce jsem si už užil své... A tak přemýšlím, co a jak dál. Pokusím se teď prodloužit můj pobyt do května a pak bych chtěl přibližně na měsíc navštívit mého spolužáka na Filipínách. Stejně budu muset někde přestupovat a u něj bych mohl nějakou dobu bydlet a prožít levně exotickou dovolenou. Takže takové jsou nyní mé plány. Také jsem si sepsal, co vše bych chtěl v Sydney ještě zažít. Takže se to teď budu snažit v poměrně krátké době vše dohnat. A nebojte se, se vším se s vámi na blogu podělím a pokud nebudu mít ještě ten internet, půjdu např. do internetové kavárny nebo k nám do školy.

Ještě mě napadá, že by některé z vás mohlo zajímat, jak se má moje expřítelkyně Markéta. Ta je momentálně v ČR a její zpáteční letenku si už 2x přebookovala na jiný termín. Vlastně ani moc nevím, jak se má, protože s námi komunikuje velmi málo. :( Ale před Štědrým dnem u nás jednu noc přespala a konečně předala dárky pro mé rodiče a sestru. Od rodičů jen vím, že si dobře popovídali a že to byla hezká návštěva. Dokonce mi i zavolali všichni na Skypu, ale když jsem je viděl zase všechny pohromadě, mamku, tátu a Markétu, jak sedí u mě v pokoji na posteli, v sekundě se mi v hlavě promítly ty roky, co jsme bydleli spolu a musel jsem ten hovor ukončit. No, je vidět, že některé rány se hojí opravdu dlouho...

Takže ještě jednou se omlouvám, že jsem tak dlouho na můj blog nic nepřidal a zpětně vám všem přeji všechno nejlepší v Novém roce 2011!!! :D

Dnes přidávám na blog 3 články najednou a tak nepřehlédněte ještě dva nové příspěvky. (Krásný den s Martinou a Českoitalské výlety po našem okolí)

Českoitalské výlety po našem okolí

17. ledna 2011 v 2:19 | Jakub
Není tomu tak dávno, co jsem s naší novou spolubydlící Marií vyrazil na menší výlet a to opět směrem na Watsons Bay. Tentokrát jsme šli pěšky podél moře až tam a byla to moc příjemná procházka. Cestou jsem udělal několik fotek a tak bych vám chtěl některé z nich ukázat. :)

Clarke Reserve - 5 minut pěšky od nás

Toto místo je hned vedle a nachází se zde jakési hřiště. Opět místo s krásnými výhledy - ať už doprava na oceán, či doleva na City. Ideální místo na sledování novoročního ohňostroje.


K tomuto místu jsme se šli ve čtvrtek v noci projít s mým kamarádem Petrem, (spolužákem a kolegou z práce v jedné osobě). Byly krásně vidět hvězdy, do kterých narážely paprsky od majáku. Zase se opakuji, ale skutečně perfektní místo...





Došli jsme až k místu, kde jsem už jednou byl se třídou. Prostě nádhera! Výhled až na Manly, na City, na oceán, velice působivé...


Maria a já

Ovšem mraky, které jsme do této chvíle viděli jen v dálce, se přihnaly rychleji, než jsme čekali a tak jsme vyrazili zpět.


Vykontrastovaná fotka City

Nad oceánem to vypadalo také zajímavě

… a tak jsme nakonec stejně zmokli :D


Po pár dnech jsme spolu vyrazili ven znovu, tentokrát ale na mou oblíbenou Shark Bay, která je od nás cca 25 minut pěšky. Bylo to 25.12. a jelikož se v Austrálii slaví Vánoce až tento den, pláž byla vcelku plná. Na stejné místo jsem pak vyrazil i na Nový rok a strávil jsem zde taktéž moc fajn odpoledne. To tam bylo lidí ještě víc. Jinak výhodou této pláže je také to, že tam chodí především místní a rodiny s dětmi, takže je člověk vyloženě mezi australany.



Lidé si do parku přinesli své plynové grily a pořádali BBQ ve velkém. Jen mě napadlo, že jestli se pod těmi stromy dostatečně nenamazali krémem, museli pak vypadat jako zebry. :D






Marry Christmas :)


Ten den jsem si také užil šnorchlování



Klucí z Bangladéše našli jakého si šneka, tak jsme se vyfotili :)

A kolemjdoucí musela hned taky

Pavouček

...a moje krásná italská společnost :)


Cestou zpátky jsme procházeli krásnými parky... To mě stále tak fascinuje... V Sydney je tolik krásných míst a je vidět, že je o to také pečováno. Na tomto místě jsme se zastavili a nějakou dobu pobyli. Oboum se nám tam moc líbilo. Jedli jsme Lindor bombóny, pili víno, no prostě báječný. :)




Nezlobte se na mě, že toho píšu tak málo, ale těžko se to dá celé popsat. :) I ty pocity, jak si člověk uvědomuje, kde vlastně je - jak je daleko... Poslední dobou si právě takovéto přemýšlení a uvažování dost užívám a o to víc mě začíná mrzet, že už pomalu začínám reálně uvažovat o tom, že se chci vrátit na příští české léto domů...

Krásný den s Martinou

17. ledna 2011 v 2:19 | Jakub
Tak se po delší době dostávám konečně na internet a tudíž se s vámi mohu podělit s mými zažítky, které jsem za poslední dobu posbíral. V Sydney jsem nedávno poznal moc příjemnou slečnu Martinu a tak jsme si udělali takový výlet na Watsons Bay, což je pouze kousek od místa, kde bydlím. Počasí nám výšlo a tak jsme měli samozřejmě radost. Na Watsons Bay jsme se vydali na jednu pláž, kterou jsme nakonec obešli a vrátili se na ní později. Zlákala nás totiž jiná cesta, po skalách, podél pobřeží. Netrvalo dlouho a objevili jsme nádherné místo, kde jsme se rozhodli na pár hodin zůstat.


No není to nádhera? :) Polevé straně byl Watsons Bay přístav, doprava by se plulo na Manly a přímo před námi byl krásný výhled na City. Voda byla nádherně průzračná, byť stále velmi studená. Měli jsme s sebou muziku, víno a oba jsme udělali hodně fotek, které naleznete v mé fotogalerii po levé straně tohoto blogu. (Ale až ve čtvrtek) Polovina zde použitých fotek je tedy pořízena také Martinou. Celý tento den měl pro nás oba takový příjemný, prázdninový nádech a musím uznat, že na to nezapomenu a vždy na tento den budu moc rád vzpomínat... Toto místo bylo celkem soukomé a krom jednoho rybáře se ženou tam nikdo jiný nebyl. Před námi moře a za námi skály a různé lesíky, kde by se našlo právě také spousty krásných míst na pikniky. :)


S rybářem z Bosny jsem si výborně popovídal a dozvěděl se pár zajímavých věcí. Byl to skutečně moc příjemný pán a chodí na toto místo rybařit velice často. A víte co? Ani se mu nedivím. :D



A co jeho žena? Říkal, "má tady i bazén, tak co"... :D


A tady jsme oba s Martinou - moc fajn slečna


Hvězdice



Po skutečně báječném odpočinku na skalách, jsme vyrazili na menší výlet po Watsons Bay. Tady jsme přecházeli krásnou Camp Cove Beach.


Pohled na pláž ze skal

Pohádka...

Na tomto okruhu podél pobřeží Watsons Bay jsem se byl už jednou projít s pár spolužáky. Tehdy jsem se pověsil za suchý líst této palmy a ten list se utrhl. Spadlo na mě tehdy snad stovky malých broučků... Docela fuj... :D


Lady Jane Beach - nudistická pláž

Holubi zde měli jistě krásnou podívanou :)



Polevé straně už je Manly



Konkrétně toto místo si mě získalo na 100%

A zpátky na Camp Cove Beach

Nádherný den... Hlavně celkově jsme oba měli takový prázdninový pocit. :) Ovšem den ještě zdaleka nekončil. V dobré náladě jsme pokračovali také u nás doma, kde se k nám ještě přidal můj kamarád a spolubydlící Berkay. :D


Druhý den se nám podařilo vstát celkem brzo a celé dopoledne jsme strávili v bazénu, kde to opět nemělo chybu. A jelikož se mi nechtělo chodit okolo, skočil jsem tam rovnou z našeho balkónu. :)


Cheers :D

Ideál...

Martina byla také spokojená :)

Momentálně s námi bydlí ještě Italka Maria a tak se pak holky koupaly spolu a my jsme je s Berkay jen nenápadně sledovali z balkónu. :D


Co k tomu dodat, prostě tyto dni se povedly... A na Watsons Bay a vůbec všude tady okolo nás na Vaucluse, jsou nádherná místa na všemožné aktivity... Působivé výhledy, pláže, místa na pikniky a párty různého typu... Jedině doporučuji a pokud se sem chcete podívat a nevíte kudy, kam přesně, s kým nebo cokoliv, tak mi dejte vědět, do června vám moc rád posloužím jako průvodce. :)
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.