Australská zima

25. července 2010 v 3:47 | Jakub
Tak jsem si uvědomil, že jsem toho vlastně tolik nezmínil o tom, že tu momentálně každý den stavíme sněhuláky a čas od času si jdeme zabruslit na zmrzlý oceán. ... :D Samozřejmě si dělám srandu, ale zase tak moc daleko od pravdy nejsem. Zatímco vy si v Čechách užíváte nádherné a teplé počasí, my, "Down Under" (dole pod) - jak se také jinak Austrálii říká, tady docela klepeme kosu. V červnu se překonaly až 60 let staré hodnoty a zima byla opravdu veliká. K ránu jsme tu měli v některých oblastech (např. tam kde pracuji) i pod nulou. Přes den je tu průměrně 15°C. Ale jakmile zapadne slunce, zima přidá na síle. Oproti ČR je tu zima rozdílná hned v několika věcech. Především tím, že se tu v domech ani bytech netopí. Pouze hodně vyjímečně. A tak si lidé kupují různá topení na elektřinu, kterých je v těchto dnech všude docela velký výběr. Ovšem elektřina je zde drahá a tak se kolikrát topit moc nedoporučuje nebo přímo zakazuje. Mně bylo řečeno něco podobného. Že elektrické topení používat nemám a když bude velká zima, mohu si půjčit jedno, které tu holky mají. A tak co jsem se nastěhoval do Randwicku, spím každý den v tričku, roláku a mikině. V teplákách a ve spacáku. :( Ale jelikož pracuji až v -25°C, po cestě z práce i do práce je zima a doma také, nevydržel jsem to a koupil jsem si malé eletrické topení - fofrník jak říkám. :) Je to opravdu na nic, když jste 24 hodin denně v zimě a jediné teplo prožijete asi 15 minut denně ve sprše. Slyšel jsem od mnoha lidí to samé. Jak doma spí zabalení ve všem možném a klepou se zimou. Ovšem docela nedlouho na to, co jsem fofrník pořídil, se udělalo v Sydney docela teplo. Dny začaly být příjemné, bez mraků a také přes noc už to bylo lepší. A tak je tomu vlastně do teď. Okamžitě jsem toho využil a vyrazil k moři, které mám od mého bydlení asi 4 minuty autobusem. :)

Pohled z naší ulice

Rozdíl oproti ČR je také v tom, že zde fouká ostrý vítr od moře. Ale upřímně jsem čekal více větrných dnů. Přelom června a července byl opravdu studený a také hodně pršelo. :( Ale nyní je jakési slunečné období (až na posledních pár dní) a hned je to vše veselejší. Také je moc fajn, jak neopadávají všechny stromy. Většina zůstává stále zelená, což také jistě dopomáhá k celkové atmosféře mezi lidmi a vůbec v člověku samotném. :)

Některé ale opadávají...

To už je ale asi měsíc zpátky. Teď se vraťme z podzimu zpět do zimy, protože ta je v Sydney v poslední době docela příjemná. :) Nedávno jsem si udělal výlet tady k moři na Coogee Beach. Byla sobota a vypadalo to spíš na nějaké jaro nebo léto.

Děti řádily o sto šest

A hned vedle nich se hrálo rugby

A tento pohled jsem si extra užil... Naprosto skvělá plážová pohoda. Lidé grilovali, kopali si s míčem, házeli s lítajícím talířem, hráli plážový volejbal nebo jen tak seděli a kochali se krásným výhledem. Viděl jsem kluka, co seděl pod borovicí s kytarou a hrál. Jen místo zpěvníku měl notebook. :D Ptáci zpívaly jako na jaře a tráva se zelenala jako čerstvě vyrostlá. Prostě nádhera...

Coogee

Úžasně rozfoukané mraky

Dunningham Park po pravé straně

Na Coogee jsem vyrazil i další dni a hodlám to dělat co nejčastěji :)

Coogee Beach

Tohle místo mám moc rád

Je odsud krásný výhled na oceán a krásně se mi tady přemýšlí. Sice si zde člověk uvědomuje, jak je daleko od domova, ale na druhou stranu je tento pohled opravdu ideální k načerpání dobré energie.

Pár tisíc kilometrů rovně a jste na Tahiti :)

To je tak úžasný pohled... Tak dlouho jsem se těšil, až si takhle sednu u oceánu a budu jen tak koukat a přemýšlet nebo ještě lépe vůbec nepřemýšlet. :) A teprve teď, skoro po roce tady si tento klid dopřávám. Jen tak sledovat třeba i několik hodin oceán... Navíc v těchto dnech se dají spatřit také velryby.

Podobný výlet jsem si udělal také na Manly a samozřejmě jsem něco málo vyfotil. Bylo to ve všední den, ale počítám, že o víkendu tam musí být za takového počasí hodně moc lidí. Po delší době jsem se svezl Ferry a projížďku jsem si moc užil.

Přístav Manly

Tady jsem si chvíli poseděl

Cesta na Manly Beach

Ještě že palmy neopadávají - to by to vypadalo :D

A moje vysněná Manly a Shelly Beach

Podobné fotky už jste na mém blogu vidět mohli, ale myslím, že je zajímavé se podívat na australské pláže v zimě. Tedy samozřejmě jsme stále v Sydney. O pár set kilometrů severněji to momentálně vypadá asi trochu jinak...

Když už jsem načal tu exotiku, nedávno jsem kousek od mého bydlení objevil takovou malou přírodní rezervaci. Představte si to asi tak, že jen tak mezi domy je malý lesík, kde teče jakási malá říčka. :) Takových různých parků, vyhlídek a lesíků je tu docela dost. Většinou jsou tam lavičky a cesty jsou dobře průchozí. Prostě takových hezkých míst, kde si můžete jen tak sednout a kochat se krásnou a často velice nevšední přírodou, je tu habaděj.

Fred Hollows Reserve

Takové malé údolíčko mezi domy

Ale dost bylo už té přírody. Mimo velkého výběru přírodních atrakcí je v Sydney také nepřeberné množství všelijakých klubů a společenských akcí. A to i v zimě.

Např. jsem se byl podívat v jednom z jazzových klubů, kde jsem se seznámil s dalšími příjemnými lidmi - přáteli těch lidí, co jsem u nich bydlel. Kapela byla skvělá a kombinovala hudbu z různých částí světa. I tady se odráží výhoda toho úžasného mezinárodního mixu obyvatel, který se tady v Sydney vyskytuje.

Jeden z jazzových klubů, který jsem navštívil

V ulicích Sydney je po hudební stránce také na co koukat a za poslední dobu mě velice zaujala jedna kapela, na kterou jsem narazil cestou z práce. Bezkonkurenční byl bubeník, který byl nejenom naprosto přesný, ale místo do bubnu mlátil do kýblu a místo Hi-hatky měl na zemi jen jeden činel, který nohou nazdvihával. :) Bylo to skvělé... Abych byl přesný, tak ten kýbl používal jako "kopák" a k tomu tam měl jeden bubínek. Ten zvuk byl super a atmosféra také úžasná. Lidé tancovali a bavili se... A když jsem to tam tak poslouchal, viděl okolo sebe jen samé mrakodrapy a po ulicích jen bílé taxíky, opět to byla jedna z těch chvil, kdy jsem si znovu uvědomil, kde to jsem a že jsem za to moc rád.


A když už jsem u té muziky a společenských údálostí, ještě sem vložím několik fotek z nedávných dvou oslav narozenin. Obě narozeninové párty byly kluků od nás z práce a konaly se na Redfernu, což tedy není zrovna nejbezpečnější čtvrť, ale žádný problém jsem nezaznamenal. :D Já jsem moc nefotil a tak vlastně skoro všechny fotky fotil někdo jiný. Z té první akce mám jen dvě a obě jsou tak hezké, (ale podobné), že sem přidám obě. Bylo to skvělé odreágování a jsem rád, že jsem na párty dorazil. Pamatuju si, jak se mi tam nechtělo, byl jsem unavený a líný. :) Mé dvě spolubydlící tedy vyrazily beze mě, ale já se nakonec rozhodl, že přijedu. Koupil jsem po cestě něco málo k pití a na akci jsem dorazil sice později, ale alespoň už v náladě. :D



Můj příjemně naladěný večer se bohužel pozastavil ve chvíli, kdy mě na vlakové zastávce zastavila policie. :( Samou radostí jsem zapomněl, že se na takových místek pít nesmí. I když jsem měl jen malý kelímek, problém to byl. Mohli mi dát pokutu přibližně $100, ale ani jsem je moc nepustil ke slovu a naprosto upřímně jsem jim začal povídat o mojí situaci. Jak jsem přijel do Sydney, že se tu se mnou po takové době rozešla přítelkyně, jak jsem byl smutný a že je tohle vlastně první akce od toho rozchodu. Vsadil jsem na upřímnost a povedlo se. :) Naštěstí...

Redfern

Druhá akce byla v podobném duchu. Jen tam bylo o hodně víc lidí a v noci jsme se přesunuli do Star Baru. Tam se mi moc líbilo a večer jsem si užil docela dobře. :)

Akce na Redfernu

Později tam bylo ještě mnohem víc lidí a všichni byli moc fajn. Dobře jsem také popovídal s několika asiatkami, ale zapomněl jsem se s nimi vyfotit. :(

Já, kluk z Čech (nebo Slovák) a holka z Nového Zélandu :)

Jinak mé barvení vlasů dopadlo úspěšně, ale žádná změna, zase černá :)

Takže musím uznat, že i takové akce jsou jistě dobrý lék na to, co mě potkalo a tak se těším, až zase někam vyrazím... Na závěr bych chtěl poukázat na jeden blog, který jsem přidal do "Oblíbených stránek". Je to blog Áji a Pepy, o kterých jsem se zde také už několikrát zmínil. Zrovna včera jsem se u Pepy stavil a vypili jsme spolu jednu vychlazenou Plzeň, mňam! :D
 


Komentáře

1 Tomáš D. Tomáš D. | 25. července 2010 v 13:09 | Reagovat

Ahoj Kubo.
Tvuj blog sleduji už nějakej ten pátek a měl bych na tebe pár dotazů.Hodně by mě zajímalo kolik si s musel ať už našetřit nebo pujčit aby ses do Austrálie dostal(cesta,škola atd.).Někde čtu že je potřeba 130-150tisíc a někde zase že až 200tisíc O_O .A jak jsi se zlepšil v angličtině od svého příletu do Austrálie.Mimochodem ti přeji všecko nejlepší ke svátku :-) a hlavně aby se ti v Austrálii čím dál více dařilo 8-) a předem dík za odpověd ;-)

2 REDDGrrr REDDGrrr | 25. července 2010 v 16:01 | Reagovat

Aloha! Moc pěkný článek, jen bych si dovolil zmínit ... VELRYBY ... ale jinak fáájn xD Jen tak dál chlape. Já si teď budu 2 měsíce přivydělávat, pak 3 měsíce na námořní loď a pak hurá taky do Austrálie :)

3 kapi kapi | Web | 28. července 2010 v 10:08 | Reagovat

[1]:No nejsem sice Kuba, ale muzu ti to rict asi takto. Pokud sem chces prijet studovat tak si zajdi do Information Planet oni Ti urcite velmi radi a hodne pomuzou.
Pokud chces stravit delsi dobu tak je to opravdu docela draha zalezitost. Nastesti jsme v nejmene rizikove zone takze nemusis mit penize na pobyt zde. Staci kdyz si zaplatis skolu a letenku.
To kolik das za skolu zalezi jak dlouho zustanes a jak kvalitni skolu si zaplatis.
Ja dal za 20 tydny na kaplanu necelých 100 tisic a 19 tisic za letenku pres Seoul. A samozrejme je dobre mít nějaké peníze na pobyt zde alepson na 2 - 3 měsíce. Může se protáhnout hledání práce pokud už nejdeš na jisto.
Případně můžeš zvolit uplně jinou moznost. v IP ti poradi.

Pro Kubu: V tom parku jsem byl taky kdyz jsem sel na Bondai je to uzasne misto. At se dari i nadale. ;-)

4 Jakub Jakub | 28. července 2010 v 18:24 | Reagovat

[1]:Ahoj, já už nevím přesně, kolik to všechno stálo. Ale myslím, že to bylo okolo 200 000.- včetně kufrů a notebooku. Včetně peněz na první měsíc, s ubytováním na 1 měsíc.  Tak nějak a je to cena pro dva lidi. Tzn. já byl dependant, takže pro dva studenty by to bylo víc. Potkal jsem tu lidi, kteří stejnou sumu zaplatili jen pro sebe a to také např. na asi 7 - 9 měsíců (školy). Ale jak píše Kapi, záleží jak kvalitní školu a na jak dlouho si jí zaplatíš. Já už jsem o těchto věcech psal v prvních článcích, tak se tam třeba podívej. Ale opravdu bych doporučoval víc pěnez do rezervy, než se doporučuje! 8-) A rozhodně, v IP
(kterou vřele doporučuji) ti vše poradí. Placení je hodně,ale zážitků ještě víc! :-D  ;-)  :-D

5 Jakub Jakub | 28. července 2010 v 18:25 | Reagovat

[2]: Díky, chybu už jsem opravil! :-D Tak honem, už přijeď, ať můžem někam zajít. 8-)

6 Jakub Jakub | 28. července 2010 v 18:30 | Reagovat

[3]: 100 000.- za 20 týdnů je teda hodně! Ale zase Kaplan je hodně hodně dobrá škola, takže zase budeš vzdělaný! :-D Také jsme o ní původně uvažovali... Jinak, co takhle si dát na Coogee někdy meeting? ;-) Čau :-)

7 Jakub Jakub | 29. července 2010 v 3:48 | Reagovat

[1]: Jo a díky za přání k svátku! :-D Tady se svátky vůbec neslaví... :-? A ještě s tou AJ. Do teď jsem převážně bydlel s Čechy a pracoval v podstatě s Čechy, takže angličtina se mi zlepšila, ale neřekl bych, že nějak zásadně. Rozhodně to bude jiné, až začnu chodit do školy, což bude už toto úterý. :-D

8 Karolin Karolin | 30. července 2010 v 15:05 | Reagovat

Ahoj Kubo, mám na tebe několik otázek.
1) Na jakou školu v úterý nastupuješ ? Je to ta samá kam chodí Markéta nebo jdeš raději na jinou ?
2) Jaký kurz máš ? General english nebo je to odborná škola ?
3) Na jak dlouho sis ho zaplatil ?
4) Byl problém přejít na studenská víza z partnerských nebo to bylo OK a jak dlouho ti trvalo vyřízení ?  
Vím, je to docela výslech, ale zajímá mě to.
Tržím ti palce a ať se ti daří.

Karolin :-) :-)  :-)  :-)

9 Jakub Jakub | 1. srpna 2010 v 12:23 | Reagovat

[8]:Ahoj, moc rád se ti pokusím odpovědět. Akorát budu přesně o tomhle brzo psát a tak to tam rozepíšu podrobněji, tak se na ten článek pak podívej. Zatím nevím, kdy budu mít čas ho napsat. Každopádně jdu na jinou školu než Markéta. Sice je ta Markéty možná o trochu lepší, ale opravdu nemám zapotřebí vidět jí každý den ve škole, kde po ní budou koukat nějací Brazilci. Do školy se moc těším a doufám, že tam poznám hodně fajn lidí. :-)

Ano, je to jazyková škola a zaplatil jsem General English a později budu mít IELTS. Po pátečním pre-testu mi ale bylo řečeno, že bych se tam asi nudil a tak mě dali do EAP, kde se možná naučím o mnoho víc. Ale o tom všem budu psát max do týdne. ;-)

Zaplatil jsem 12 týdnů - včetně prázdnin to bude do půlky února, což je extra výhodná nabídka, když si uvědomím, kolik to stálo. O tom všm budu psát...

Změna víz byla otázka několika dnů. Pokud bych ale prodlužoval partnerská víza, trvalo by to ale déle. Vše bylo bez problému a v IP mi se vším perfektně poradili a pomohli zařídit.

Klidně se ptej, měj se. 8-)

10 Elka Braun Elka Braun | E-mail | 17. září 2010 v 23:48 | Reagovat

Ahoj :-)krásny blog si šikovný veľmi pekne si to napísal aj udelal klobúk dole moc hezké teraz tam byť :-) je tam určite nádherne,preki ti nech se ti darí :-)Andrea ;-)

11 Jakub Jakub | 19. září 2010 v 7:16 | Reagovat

[10]:Díky moc, jsem rád, že se ti to líbí. Měj se krásně a kdykoliv sem přijeď:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.