Ability - můj třítýdenní kurz

19. února 2010 v 12:17 | Markéta
Po prvních prázdninách jsem se opět vrátila do školy do své třídy jménem Beginner. Původně jsem měla nastoupit na Business English, to je kurz s obchodní angličtinou. Počítalo se ale s tím, že na něj co se týče angličtiny ještě nebudu připravená a byl to spíš chytře vymyšlený plán od naší agentury, protože mezi každým kurzem mohu mít prázdniny a tudíž o to déle tu vlastně můžeme být. Takže jsem nastoupila opět do General English.


Kurz mi začínal v pondělí a tak jsem se nevyhla testu. První dvě hodiny jsem měla svojí původní, mojí velmi oblíbenou učitelku Toniu. Zbytek hodin jsem měla Jane, což je rodilá Australanka, tak bylo vždy zajímavé poslouchat její "ozíjštinu". Ve třídě jsem měla nový národnostní mix. Dva Thajce, dva kluky ze Saúdské Arábie, potom tam byla hodně "China" a nepřehlédnutelný Španěl David. Seděla jsem vedle něj, takže jsem měla o zábavu postaráno. Mluvil chvíli anglicky a chvíli španělsky, takže i Tonia měla co dělat, aby mu rozuměla. No a aby jste nepřišli o nějaké ty naše "beginnerské seky", tak tady jeden je. Tonia ukazuje na prst na noze a ptá se: "Jak se to jmenuje?" A Dilí, China girl odpověděla: "Fish fingers" - (rybí prsty). No legrace jako vždy. Tuto třídu jsem nestihla vyfotit, ale určitě se s nimi ještě setkám, tak o to snad nepřijdete.

Naše učitelka Jane ale po pár dnech odjela na dovolenou a tak místo ní nastoupila nová suplující učitelka jménem Penny. Byla to dost stará šik paní, ale sympatická moc nebyla. No a tím začalo mé trošku nepříjemné období na Ability. Další den jsme dostali výsledky testu a já jsem hrozně chtěla do Elementary - vyššího kurzu, protože tam byli všichni moji bývalí spolužáci. Tonia mi dala test s výsledkem a nic neřekla, tak jsem byla smutná, že jsem nepostoupila. Potom jsem prošla celý test a na písemné práci zezadu bylo napsáno: "Welcome back Peggy. It is great to see you again. Good luck in Elementary next week." - (Vítej zpátky Peggy. Je skvělé tě znovu vidět. Hodně štěstí v Elementary v příštím týdnu.) Tak to jsem byla moc šťastná, jen jsem se na ní podívala a usmála... Tonia je opravdu best teacher na Ability, není tam nikdo, kdo by jí neměl rád. Takže jsem strávila v Beginnru poslední týden a těšila jsem se na novou třídu.

Naše stará třída - Beginner

Penny, tu starší učitelku jsme tedy měli místo Jane a to nebylo dobré. Začalo mi takové menší peklo. Byl pátek a já jsem zrovna neměla moc náladu na zábavu. Pátky jsme měli vždy učitele Ashleyho, jenže změny byly snad všude. Ráno jsem přišla do třídy a tam byla ta stará učitelka a vůbec nikdo jiný, žádný spolužák! A učitelka, aniž bych si stihla sednout mi položila otázku: "What do you want???" - (Co chceš???) Obvykle se vás tu lidi ptají: "How are you"? - (Jak se máš? ) - pozdrav, na který se nemusí ani odpovídat. A teď tohle! Nic jsem ji neodpověděla a ona na mě koukala jak na vola! Tím se mi dokázalo, že se zrovna nemusíme. Načež to peklo začalo pěkně hřát, když jsem zjistila, že jsem ve třídě úplně sama a že na páteční školu není napsaný nikdo jiný! Takže jsem to s ní musela přežít od 8:30 do 14:30. PEKLO!

Penny

Na můj první den v Elementary jsem se hrozně těšila, ale ten úvodní vstup nebyl moc příjemný. Přišla jsem do třídy a tam mě "uvítala" Penny. A hned řekla: "Co tu děláš? To není tvoje třída!" Já jsem jí odpověděla, že je! Ona tak zakroutila očima a řekla, ať se posadím. Kráva. No ale ve třídě byli super lidi, tak aspoň něco dobrého! Hlavně tam byl můj bývalý spolužák Vašek, což jsem měla radost. On asi hned ne, protože není dobré, když se bavíme česky. A také tam byl Denis, nádherný chlapec ze Slovenska, tak mi ho popsala Tonia. Denis se jí moc líbí. Psala jsem také svůj první test v nové třídě a spíš to bylo takové Bingo. Odpoledne nám přibyl ještě jeden spolužák z New Caledonie, ale o tom radši psát nebudu.

Ve třídě Elementary jsme měli ještě druhého učitele Eftyho, ten byl moc fajn, původem Angličan. První týden byl hezký, ale ten druhý a poslední už tak veselý nebyl. Penny mě neměla ráda, to asi tušili tak nějak všichni, tak mi vyměnila třídu, což jsem nechápala a byla jsem opravdu moc naštvaná. Ve své nové třídě jsem se zdržela zhruba 10 minut a šla jsem do své původní. Zrovna byli v půlce psaní testu, když jsem přišla. A byla jsem opravdu moc rozčílená! Zeptala jsem se jí, proč mi vyměnila třídu a ona ironicky odpověděla: "Sorry Peggy." A já jí řekla: "I hate you, because on Friday ending my course! I don´t like my new class! I liked this class!" - (Nenávidím tě, protože v pátek mi končí můj kurz! Nelíbí se mi má nová třída! Líbila se mi tato třída!) A ona jenom zírala a odešla. Potom se vrátila a řekla, ať se vrátím zpátky. Byla jsem ráda a bylo mi jedno, že jí mám, ale chtěla jsem tam prostě být s mými kamarády. Druhý den jsem až odpoledne zjistila, že jeden spolužák s námi už nebude chodit do třídy, že ho Penny dala jinam. A znovu jsem byla naštvaná, jenže ten človek si to taky vybojoval zpátky stejně jako já, takže jsme se tam druhý den spolu zase viděli. Oba jsme se nevyhnuli narážkám od Penny, ale byli jsme rádi, že jsme zase celá třída pohromadě. V pátek jsme měli velice příjemného učitele z Irska. Ten měl bývalou přítelkyni v Čechách. Trošku česky rozumí, hlavně mi řekl, že má rád bramboračku, tak jsem mu jí uvařila a on pak měl strašnou radost! Od té doby mi říká Bramboračko.

Zprava: Grace-Korea, Amy-Korea, Denis-Slovakia, Já, Alejandro-Columbia (Bogota), Amaury-New Caledonia, Frank Eduardo Zappa Gonzalez-Columbia, Luis-Brazil, teacher Cyran-Ireland, Dylan-Korea




Někdy se do naší třídy přimíchali i jiní studenti z jiných tříd (také Elementary), takže tady jsme zrovna na pláži ještě navíc s dvěmi Thajkami





Teď mám momentálně opět asi dva měsíce prázdniny. Jinak jsem se dozveděla, že Penny už na naší škole neučí, protože si na ní stěžovalo hodně lidí, tak jsem ráda. Nyní se hodně starám o to, abych sehnala nějaký job, ale zároveň se už teď moc těším zase zpátky do školy.

(Některé fotky v tomto článku jsou foceny od mých spolužáků.)
 


Komentáře

1 Eva Šťastná Eva Šťastná | 19. února 2010 v 12:36 | Reagovat

bomba upe pekný fakt se ti to povedlo :-D

2 Markéta Markéta | 19. února 2010 v 12:49 | Reagovat

[1]: Díky!  ;-)  :-D  8-)

3 Jiřík Antalů Jiřík Antalů | 19. února 2010 v 13:09 | Reagovat

Tvl MArkét ty jsi tu úču totálně zlikvodovala  :-D  :-D  :-D  :-D

4 Jitka Litošová Jitka Litošová | E-mail | Web | 19. února 2010 v 17:29 | Reagovat

Šikovná Markétka---- nenechá si nic líbit!!!!!!!   A článek i fotky jsou super!!!!!!!! na té fotce v plavkách , jak stojíte ti to mooooc sluší ---jsi nějaká štíhlá!!!! Papej! :) :-)  :-P  :-?  :-D

5 Vojta "the Blogger" :-) Vojta "the Blogger" :-) | Web | 20. února 2010 v 14:54 | Reagovat

Jeden obrázek mi přijde hodně povědomý  :-D

6 Markéta Markéta | 22. února 2010 v 14:31 | Reagovat

[3]: Znáš mě, ne? Já si nenechám nic líbit!  8-)

7 Markéta Markéta | 22. února 2010 v 14:32 | Reagovat

[4]: Díky!  :D

8 Markéta Markéta | 22. února 2010 v 14:37 | Reagovat

[5]: Jo jo, ta fotka Nationality mix je zajímavá, díky za tip.  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.