Grilování na Maroubra Beach

31. ledna 2010 v 4:52 | Jakub
Od Ondry a Andrejky jsme byli nedávno pozváni na grilování na Maroubře. Dorazili také Vojta s Romčou a tak to bylo takové blogerské BBQ. Maroubra je v celku známá oblast a to nejen svou skvělou pláží, kde se dá dobře surfovat, ale také dnes už legendárním Gangem, který byl známo široko daleko. Někdo tvrdí, že je to nebezpečná oblast a jiní zase, že je stejně bezpečná, jako jiné. Každopádně na bydlení to tam nemusí být špatné a myslím, že by se nám tam líbilo.

Maroubra Beach

Dětské hřiště s výhledem na moře

Hned za pláží byl rozlehlý park s takovými přístřešky a grily. Později dorazil ještě Ondry a Andrejky kamarád Libor. Házeli jsme si s takovým skvělým lítajícím talířem, grilovali, pili, povídali...

Bylo to skvělé odpoledne...

Ondra mě lákal na surf, ale nešel jsem, chtěl jsem na to být plně střízlivý

Bohužel tu na fotce nikde nemáme Vojtu

Grilovalo se všechno možné - foto by Vojta

Večer přišli další Češi a Slováci z Maroubry a po západu slunce jsme se k nim přesunuli na barák. Měli tam i fotbálek a tak měla Markéta o zábavu postaráno. Skvěle jsme se bavili až asi do 3 hodin a jelikož Andrejka nepila, hodili nás s Ondrou domů. Bylo to vcelku daleko, ale naštěstí jeli přibližně stejným směrem.

Celá tato akce byla moc příjemná a díky tomu, že už mám práci se to pařilo hned o něco líp, vlastně o dost.

Toto sobotní odpoledne velice hezky popsal na svém blogu Vojta. Ve stejném článku také popisuje, jak u nich byla Markéta stříhat a také se tam zmiňuje o Sydney Festivalu, na kterém jsme také chvíli pobyli. Na jeho článek s názvem "Zpátky ve škole" se můžete podívat zde.

 


Komentáře

1 Vojta "the Blogger" :-) Vojta "the Blogger" :-) | Web | 1. února 2010 v 13:42 | Reagovat

Dobře a stručně napsáno. Fotečky jsou taky v pohodě (my nemáme žádné zajímavé :( ). jinak ta sobota byla vážně příjemná. Akorát mě druhej den pěkně bolely svaly z frisbee - kdo by to byl řek...

Doufám, že zas někdy "zachlastáme".

2 Jakub Jakub | 4. února 2010 v 5:22 | Reagovat

[1]: Díky. Člověk by opravdu neřekl, jak ho to frisbee dokáže protáhnout.  8-) Čau

3 Rusl Rusl | Web | 21. července 2014 v 0:12 | Reagovat

Pěkný fotky! ;)

4 Jakub Litoš Jakub Litoš | 21. července 2014 v 8:54 | Reagovat

[3]: Díky! 8-)

5 Radek Radek | Web | 20. května 2015 v 8:33 | Reagovat

Když jsem poprvé viděl v Austrálii ty jejich grily, tak jsem nechápal, že to mu říkají "grilování"(nebo spíše barbecue), když je to vlastně jen takové smažení na pánvi. Navíc to dost často nefungovalo nebo je krátce a musely se tam pořád sypat mince. Přes to všechno zážitky to byly parádní...

6 Jakub Litoš Jakub Litoš | 23. května 2015 v 12:23 | Reagovat

[5]: :-) Za mě vše fungovalo dobře a zdarma.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.