Cesta a první dojmy ze Sydney

29. října 2009 v 4:45 | Jakub
Tak jsme opravdu tady. Jsme v Austrálii... Už máme tedy asi den a půl za sebou. Vzpamatovávali jsme se z cesty a taky trochu seznamovali s novými spolubydlícími. Markéta už byla také včera nakoupit na trhu a sama si dokázala všechno říct.

Kdybych měl ještě zhodnonit naší cestu sem, tak myslím, že jsme to vše zvládli parádně ! Nejhorší bylo ale to před odletem. Balili jsme a připravovali věci až do půl druhé ráno a ve čtyři jsme stávali a jeli na Ruzyň. Tak jsem si zakládal na tom, jak budu mít vše týden dopředu hotové. Pak jsem si říkal aspoň dva dny a nakonec abych to prostě stihnul. Všeho toho připravování a zařízování bylo hrozně moc, ale o tom bych chtěl napsat později.

Tedy, náš let byl od společnosti Cathay Pacific, což je jedná z nejlepších a nejlevnějších společností, co lítá tyto lety. Musím se přiznat, že asi největší stres jsem měl (včetně toho, abych nic nezapomněl) z toho loučení s rodiči. Přece jenom, odjet na delší dobu úplně pryč, vlastně na druhou stranu planety a opouštět při tom, i když třeba jen dočasně, docela dost pěkný život, kde mi toho moc nechybělo, nebylo lehké. Ale i tak to vše myslím probíhalo docela v pohodě a tak přirozeně. Možná je i dobře, že jsme byli do poslední chvíle busy, aspoň jsme nemysleli na blbosti. Ta nervozita ráno se ovšem popsat nedá. Cítil jsem se, jako kdyby se mi to celé zdálo, bylo to hrozně zvláštní...

Praha - Ruzyň, loučení

Po rozloučení s rodiči to ze mě tak nějak vše spadlo a vyrazili jsme vstříc novým zážitkům. Kufry jsme si nechali zabalit a po třech hodinách jsme nastoupili do letadla, které nás dopravilo až do Londýna. Tento let byl pod křídly British Airways a trval asi 2,5 hodiny. Na Heathrow jsmě měli cca tři hodiny na přestup. Letiště Heathrow je snad dokonce největší letiště v Evropě a trochu jsme se báli, jak to tam vše najdeme. Nakonec to bylo docela jednoduché. Vše logicky vyznačené. Ale bylo také moc fajn, že jsme měli sami sebe navzájem.

Naše Jumbo

Markéta na Heathrow s novým notebookem

V Londýně jsme nasedli do mého vytouženého Jumba a frčeli jsme si to přes celou Asii rychlostí (v jedné turbulenci) až 1000km/hod. K tomu venku -60 stupňů, no, užívali jsme si to jak se dalo. Myslím, že koukat se v 11 kilometrech nad zemí na nového Terminátora a pít u toho Australské víno, to zní docela dobře, nebo ne?

Čínské mraky

V letadle jsme si mohli pustit libovolný film, muziku nebo hrát hry. Na výběr bylo všeho dost

Letiště v Hong Kongu

Na cestě do Sydney - byli jsme rádi, že jsme tentokrát opět u okýnka

V Hong Kongu jsme přesedli na Airbus A330 (to je to letadlo, jak nedávno spadlo) a k jedenácti hodinám přes celou Asii a třem hodinám čekání v Číně, si ještě připočítejte 9 hodin do Sydney, max. 10 minut autem a jste na Wolii Creek v Banksii v Sydney.

Tady nyní bydlíme

To přistání v Sydney moc příjemné nebylo, protože byl silný západní vítr, takže jsme byli pak rádi, že vůbec jsme. Naštěstí jsme se asi o den dva vyhli písečné bouři, která zahalila Sydney do červeného snu, na bázi Marsu, nebo nějaké apokalypsy. Později jsme se dozvěděli, že někomu, kdo měl přijet před námi, zrušili kvůli té bouři let. Takže, díky Bohu, jsme tu.

Přiletěli jsme ve 20:10, takže tu byla už tma a ten vítr byl pěkně studený. Takže ještě, že jsme si vzali do letadla bundu, ikdyž se šlo jen k autu. Takový moc příjemný pán, který nás a ještě jednu slovenskou studentku čekal na letišti, nás odvezl do baráčku, ze kterého teď zrovna píšu.

Pokoj máme v právé části

Pohled od našeho domu

Směr na centrum

Obývací pokoj, kuchyň a vchod do zahrady

Náš pokoj

Kolem půlnoci jsme si šli ještě něco koupit do fastfoodu. V letadle jsme vše museli nechat a v půlnoci, v této klidnější čtvrti, moc obchodů nenajdete. Koupili jsme si velký menu, s tím že to budeme mít i na druhý den ráno, než si pro něco dojdem, ale samozřejmě se to už nedalo jíst, tak to bylo trochu škoda. Do rána jsme si pak povídali se spolubydlícími. Bydlí tu skoro samý češi, což je na jednu stranu příjemné, ale trochu nevýhoda kvůli angličtině. Ale všichni jsou moc fajn. Je nás tu asi 12. Jsme tu nejmladší.

Já jsem pak celý den spal a Markétka šla s klukama nakupovat. Jídlo je tu celkem levné, nakoupila na pár dní za stejné peníze, jako bylo to menu v Mc D. Já se v podstatě probudil až za tmy. Dnes jsem pro změnu nespal ani minutu, takže jsem teď asi už 10 hodin na internetu a teď jdu na oběd. Ubytování je celkově moc hezké. Dům má 3 koupelny, zahradu, je tu televize, wifi... V jiném příspěvku ještě napíši více info o agentuře a vůbec různé další zajímavosti o této krásné zemi.

Doufám, že se bude všem náš blog líbit a že nám budete držet palce. Klidně nám kdokoliv můžete poslat nějaký komentář. Budeme moc rádi. Ještě budu vytvářet galerii na fotky. Zatím všechny zdravíme ze Sydney!!!

(28.09.2009, 6:08:00)
 


Komentáře

1 Fandíme vám!!!!! Jitka Litošová Fandíme vám!!!!! Jitka Litošová | 31. října 2009 v 5:54 | Reagovat

Zatím vidíme, že se máte krásně!!!! Hezkej článek!!! ( bez chyb ) :-) a fotky :-) Držíme palce a myslíme na vás. Mami a tati  :-)

2 PJ PJ | 31. října 2009 v 5:57 | Reagovat

Heleť Jakube, už jsi byl doufám prozkoumat místní faunu a floru! Jací tam jsou například, e, láčkovci? :-D

3 Fauna a flóra Jakub a Markéta Fauna a flóra Jakub a Markéta | 31. října 2009 v 5:59 | Reagovat

Eeeee heleď, Jiříku,ty si mi nějaký chytrolín. No, podívej se např.na příspěvek... eee... o Bondi Beach, radši se podívej do atlasu pokud sis ho nezapomněl!!! A tam uvidíš např.krásného papouška.

4 Tomáš Ch. Tomáš Ch. | E-mail | 27. dubna 2011 v 18:32 | Reagovat

Nádhera, prostě pecka, krásně si to tu popsal a vysvětlil.Přeju ti více splněných přání a doufám že se blog bude nadále rozšiřovat :)

5 Jakub Jakub | 28. dubna 2011 v 1:43 | Reagovat

[4]:Díky moc Tome, blog funguje i ted po vice nez roce a pul, jen nepisu uz tak casto. :-? Tak cti hezky dal... :-D Mej se! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kdo jsem a proč píši tento blog


S některými z Vás, čtenáři tohoto blogu, se neznám osobně. Rád bych Vám sebe a můj blog stručně představil.

Jmenuji se Jakub Litoš, je mi 28 let a pocházím z Roztok u Prahy. Jako malý kluk jsem se začal spontálně věnovat hudbě, ve které mě rodiče a také další významní lidé, velice podporovali. Hudbě jsem se věnoval naplno a vystudoval hudební konzervatoř. Tam mi začalo nové období mého života, na které rád vzpomínám. Především jsem si začal svobodně a bez omezení užívat mladistvého života. Vždy jsem ale tak nějak vybočoval ze standardů a vyhýbal se klišé, nedokázal se smířit s některými pravidly a zaběhlými postupy - jak v hudbě, tak v životě.

Po škole jsem začal pracovat, i když v hlavě už jsem promýšlel můj nový plán. Jednou ve škole na lekci o moderní hudbě, jsem za zvuků didžeridu dostal nápad zrealizovat můj sen a odjed na druhou stranu světa - do Austrálie. V podstatě celý rok jsem se připravoval, pročítal blogy, sbíral informace, sháněl peníze. A hlavně jsem se na to psychicky připravoval, jelikož jsem byl dost fixovaný na domov, rodiče a takové to pohodlí a zázemí. Přede mnou bylo něco, co jsem znal jen z obrázků. Něco, na co jsem se neskutečně těšil a bál zároveň.

Naštěstí jsem na to nebyl sám. Několik let jsem bydlel s mou teď už bývalou přítelkyní Markétou a Austrálii jsme brali jako takové naše společné dobrodružství a utvrzení našeho vztahu. 25.9.2009 jsme opustili naši rodnou zemi a vydali se vstříc novým zážitkům. Po půl roce v Sydney, kdy jsme se už dostatečně rozkoukali a začínali se mít pomalu dobře, se se mnou Markéta rozešla a každý si šel svou novou cestou. Nestydím se říct, že to bylo mé zatím nejhorší období, co jsem kdy zažil. Měl jsem veliké potíže celou situaci rozumně zvládnout a dlouho mi trvalo, než jsem začal normálně fungovat. Byl to ale jeden z nejvýznamnějších bodů v mém životě - to rozhodnutí, že budu bojovat a víza si prodloužím.

Potom jsem začal chodit do školy. Poznal jsem mnoho nových lidí a začal se mít zase dobře. Po sedmi měsících jsem ve škole potkal Amy z Thajska. Oba jsme brzo zjistili, že si velice rozumíme a začali tak spolu bydlet. Později jsme si pronajmuli náš první byt, který byl minutu pěšky od vyhlášené Bondi Beach a mohu upřímně říct, že v té době mi začalo pro změnu to nejlepší období. Najednou jsem měl vše co jsem kdy chtěl, a tak jsem neváhal a naplno si to užíval. Oba s Amy jsme měli stálou práci a společné volné víkendy, které jsme vždy využili k výletům a dalším aktivitám. Byl to nádherný čas, na který nikdy nezapomenu. V prosinci 2012 jsme se v Sydney nakonec i vzali a Amy se tak stala dokonce i mou ženou.

1.4.2013 jsme společně opustili Austrálii a pro mě tak skončil 3,5 roční pobyt v mé vysněné zemi, kde jsem se stihnul rozejít s bývalou přítelkyní, oženit s Amy, vystřídat 10 různých bydlení, vystudovat 2 školy, získat mnoho pracovních zkušeností, vydělat nějaké peníze, potkat spoustu lidí z celého světa, ale především zažít něco, na co budu do konce života vzpomínat.

Po nezapomenutelném tříměsíčním cestování v Asii, jsme se na zkoušku usadili v Čechách, kde se nám podařila najít hezká práce a momentálně rozmýšlíme naše bydlení. V současné době mohu říct, že jsme již rozhodlí pro usazení se v Čechách, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane...

Blog jsem začal psát od mého odjezdu do Sydney. Věděl jsem, že budou mí nejbližší zvědaví, jak se mi tak daleko daří. Zároveň jsem si mohl zaznamenat více vzpomínek, které bych mohl časem zapomenout. Nakonec mě přes blog kontaktovalo i mnoho cizích lidí. S některými jsem se osobně setkal a poznal tak kolikrát i nové přátele. Stejným způsobem jsem poznal i mého nejlepšího kamaráda Kubu, který už se také vrátil domů. Jsem také rád, že mohu některým cestovatelům pomoci se do Austrálie dostat - inspirovat nebo poskytnout cenné, praktické a nezkreslené informace o tom, jak to v Austrálii funguje.

Děkuji Vám za Váš zájem, za Vaše zprávy a komentáře. Těší mě, že se Vám mé čtení a fotky líbí. A pokud zrovna vy také uvažujete do Austrálie odjet a nebo kamkoliv jinam třeba na Nový Zéland nebo do Kanady, přeji Vám upřímně hodně štěstí, odhodlání a trpělivosti. A také ať si to všechno moc užijete a načerpáte ze všeho co nejvíce nebo alespoň tak, jako já.