Můj blog z Austrálie na Blog.cz

Gold Coast, který v podstatě odděluje New South Wales a Queensland, ročně láká na své nekonečné pláže, zábavní parky a noční život, tisíce turistů. Je to místo odpočinku, zábavy, adrenalinu a krásných mladých lidí. Tak se to o Gold Coast povídá a tak to i působilo na nás. Měli jsme možnost na (v překladu) Zlatém pobřeží pobýt pouze dva a půl dne, takže jsme neměli tolik času na odpočinek. Za to zážitků se nám za tu krátkou dobu nastřádalo nespočet...

Z Brisbane jsme vyrazili hned ráno. Bylo dobře, že jsme šli brzo spát a že jsme byli odpočatí. Po zastávce v Subway nás čekala asi 2,5 hodinová jízda autem. Chtěli jsme se vyhnout placené dálnici, tak jsme jeli mimo ní, což bylo i mnohem zajímavější. Počasí se opět vyvedlo, takže paráda. :)

Sobotní den jsme se rozhodli strávit v jednom ze zábavních parků. Měli jsme už předem koupenou kombinovanou vstupenku. Cena vstupného záleží na tom, kdy, kde, na jak dlouho a případně v jaké kombinaci jí pořídíte. To vše hraje roli. My jsme si každý koupili lístek za $75 na 3 parky a to s neomezeným vstupem do 30. června. O měsíc později a na jiném webu, už takový lístek stojí $110. Jednotlivé vstupné při tom stojí např. $50 nebo i $80. V zásadě se tyto "passy" prodávají s neomezeným vstupem do určitého data. To má pochopitelně přilákat turisty k návratu a to nejen do zábavních parků, ale i do všech dalších atrakcí, restaurací, klubů a všech míst, kde lidé utrácejí peníze.

S výběrem parků jsme se shodli naprosto jasně. Prioritou byla voda. Tento pass byl právě nastaven především na vodní adrenalin a tak nebylo co řešit. Stačilo jen předložit naše ID, (studentské slevy se zde uplatnit nedají), zaplatit za skříňku na věci a hup na první atrakci. :)

Tento bazén s umělými vlnami se nacházel zhruba uprostřed parku. Bylo tam k dispozici mnoho lehátek a "sedátek" a plavčík byl asi na každých 10 metrech. :) Do vody se nemohlo jít z boku a žádné kamery a foťáky. Nebylo to špatné, ale tento bazén je určen především pro děti, takže jsme se přesunuli o trochu dál. :)

Zatím co si Kuba s Jenny vystával dlouhou frontu na ten tobogán uprostřed fotky, my s Amy jsme se mezitím vozili na té skluzavce vlevo. Během dne mi to ale nedalo a odvážil jsem se i na ten tobogán vedle. Pro mě byl vždy největší problém vyjít ty schody až nahoru, protože se bojím panicky výšek. Ono se to nezdá, ale bylo to docela vysoko. :) Dostal jsem speciální triko a po dlouhém čekání mě uzavřeli do takového kokpitu, (připomínalo mi to seriál Futurama) a začali odpočítávat... "Five, four, three, two, one..." a pak se podemnou otevřely dveře a já volným pádem letěl dolů... :D Stejně jako asi každý pátý člověk jsem ale nenabral dostatečnou rychlost a v tom ohybu jsem spadl zpět dolů, kde se hned otevřely dveře a já mohl vyjít ven. Pro mě to byl neskutečný adrenalin - to odpočítávání v uavřeném prostoru, odkud jsem viděl, v jaké jsem výšce a s vědomím, že se podemnou zachvíli otevře podlaha. :D Byl jsem z toho nadšený a jsem rád, že jsem na to nakonec šel. Pro větší představu se můžete podívat na krátké video. :)

Napravo byly další tobogány, které už nebyly tak prudké. Škoda, že jeden z nich byl zavřený. Stejně tomu tak bylo ještě u jedné větší atrakce.

Za bazénem s vlnami a obřím skatem, na který šel Kuba hned dvakrát, jsme se prošli v krásné palmové oblasti, skrz kterou protékala umělá řeka. Byla tam nádherná místa ideální k pikniku a odpočinku. Takový malý ráj. :) Klidně bych tam zůstal celý den a to nejlépe při dobrém drinku. Stánek s pivem nebo s čímkoliv jiným, co obsahuje alkohol, v těchto zábavních parcích nenajdete.

Dalším momentem, kdy jsem se musel trochu překonat, byla tato obří skluzavka. Opět jsem nechal Kubu vyzkoušet, jestli se to dá přežít a pak jsem tam šel také. :D

Můj hlavní problém byl opět ten, abych tam nahoru vůbec došel. Při vstupu do skluzavky jsem dolů naštěstí tolik neviděl, tak jsem pak jen automaticky zavřel oči. Byla to obrovská rychlost a docela mě z toho i bolela záda. Ale super! A to jsem hned šel na tu prostřední, tu nejstrmější. :)

O patro níž byl vstup na tobogán, kde jsme nasedli do takové matrace pro dva lidi a sjeli si klasický tobogán. Na takových jsme šli víc. Například kulatý člun pro 4 lidi. To bylo také výborné! Ale zase, ta výška... :D

V 5 hodin se park zavíral a slunce už začalo zapadat. V zimě vodu vyhřívají, takže můžete tento aquapark navštívit v jakýkoliv měsíc. Celkově bychom tedy hodnotili kladně. Vytknul bych pouze velmi drahé jídlo, žádná volně dostupná pitná voda a některé atrakce byly zavřené - např. výřivky a další. A ojediněle byly zase placené - např. "Flowrider", což bylo takové surfování na místě, díky silným protiproudům. Ale je jasné, že kdyby tato atrakce, která je pro jednotlivce, byla zdarma, vytvořily by se hodinové fronty. Jinak ale opravdu super a moc doporučuji. Byl to den plný zábavy, adrenalinu a nových zážitků.

Potom jsme vyrazili do Surfers Paradise, kde jsme měli zabookovaný apartmán na 2 noci. Z bydlení jsme byli mile překvapeni. Náš dvoupokojový apartmán byl nejen plně vybavený, čistý a plně funkční, ale také byl v přízemí s venkovní terasou, s přímým vstupem ke grilům a krásnému bazénu s výřivkou. Za $30 za noc na osobu, bychom asi o moc lepší bydlení nesehnali. V Brisbane jsme platili $26 a pro srovnání za naše bydlení v Sydney platíme $25. Tam ale máme trvalé bydlení a je to studio. Za takové bydlení na krátkou dobu bychom v Sydney jistě zaplatili o mnoho více.

Neztráceli jsme čas a prvně zašli do bottleshopu pro vína značky "Kámen, nůžky, papír" :D a do Colesu koupit maso na gril. Původně jsme měli v plánu jít v noci do města navštívit nějaké kluby. Bavili jsme se ale dobře i u nás a tak jsme nakonec nikam nešli a alespoň se pár hodin také prospali. :)

Na neděli jsme měli v plánu druhý zábavní park jménem Sea World. Bohužel nešlo nakombinovat ten první park ještě s jedním dalším aquaparkem. Ale na druhou stranu jsme mohli zase vidět právě např. Sea World a rozhodně jsme nelitovali. Rozlohou byl tento park větší, než Wet 'n' Wild a také se nám moc líbil.

Nejvíc nás asi zaujala show s delfíny. Do té doby jsem ještě nic podobného neviděl a byl jsem unešený z toho, co všechno jsou ti delfíni schopni udělat. Bylo to neuvěřitelné.

Nad celým parkem jezdila lanovka, ale jakmile začalo trochu foukat, zastavili provoz, takže jsme se na to pak vykašlali a vše si radši prošli po svých. Zabralo nám to opět skoro celý den.

Na večer jsme měli podobný program, jako na předchozí. Ovšem s tím, že jsme se vyrazili podívat do města a na pláž.

Po cestě k pláži jsme navštívili místo zvané Infinity, což znamená v překladu "nekonečno". Vůbec jsem nevěděl, co od toho čekat. Při vstupu jsme byli vyzváni k odložení všech zbytečných věcí a k nazutí speciálních návleků na boty a rukavic. Pak už jsme jen vešli a show začala. :)

Infinity je místo, kde se ocitnete, jako v jiném světě. Jedná se o jakousi světelnou show, ale není lehké přesně vysvětlit, o co vlastně jde a tak vám to zkusím popsat na konkrétních příkladech. Na začátku jsme se ocitli na místě, které bych celkem totožně přirovnal k tunelu vesmírné lodi, kde právě utekl vetřelec a je spuštěn alarm. V naprosté tmě se stroboskopicky v krátkých intervalech střídají stropní světla a vy opravdu nevíte, co na vás kdy vybafne nebo co se to vlastně děje. Toto panické prostředí mi připomínalo scény z filmu Vetřelec. Po naleznutí vstupu do další místnosti, jsme vešli do něčeho absoutně odlišného... Byla to místnost, která byla kompletně pokrytá zrdcadly, přičemž byl tento prostor, díky úžasným vizualizacím, nekonečně veliký. Kam jsme se podívali, tak jsme viděli tak 100 metrů do dálky, to platilo i při každém kroku směrem dolů, nevěděli jsme kde jsou dveře, jestli jsme v místnosti či tunelu, prostě neskutečná podívaná. Bylo to něco, co jsem ještě neviděl a také díky jakési "božské" muzice, která byla v místnosti reprodukována, jsem si připadal, jako v nebi nebo ve vesmíru... Trochu mi to také připadalo, jako v některých scénách z Matrixu. Některé místnosti tedy měli navozovat pocit blaženosti a euforie, některé byly zase nastavené k nejistotě, strachu a pocitu panických situací. Byla tam přímo sekce jako v domě hrůzy, kdy jsme se proplýtali jakýmsi uzkým tunelem, plných všelijakých na dotyk nepříjemných předmětů. Bylo to ale udělané opravdu dobře. Celkově byly místnosti ve tmě a "podúvéčkované". Nebo jsme vešli do místnosti s lasery, jako na taneční párty. Moc se mi také líbil moment, kdy jsme šli přes starý most. Takový ten jako z filmů, když chtějí přejít v džungli z jedné strany řeky na druhou, ale most vypadá, že se každou chvíli rozpadne. Výborně světelně, i zvukově zpracované prostředí, nám velmi věrohodně navodilo pocit, že bychom mohli skutečně spadnout a že bychom se radši měli pořádně držet. Někdy člověk nevěděl, jestli jde rovně, z kopce, do kopce a podobně. Často jsme nevěděli kudy kam...

Stejně jako na jiných atrakcích, nás automaticky vyfotili a při odchodu byly vidět na obrazovkách naše vlastní fotky. Za přibližně $10 si pak můžete fotku koupit. Pokud by se někdo z vás chystal Infinity navštívit, doporučuji vám nespěchat a vklidu si každou místnost užít. Infinity je nastavené tak, že se nemůžete vracet. Teoreticky by to šlo, ale neměli by jste. Dále mě také napadlo, že to není moc vhodné místo pro schizofreniky. V jednu chvíli mi v hlavě také probleskla myšlenka, jak by takové místo asi působilo na lidi pod vlivem haluciogenů nebo naopak stimulantů. Věřím, že by mohl být výsledek pozitivní, ale i naopak nebezpečně negativní. Kdo ví... My jsme si to každopádně užili i střízliví a to na 100%. :) Na internetu o Infinity moc videí v současné době nenajdete. Tady přikládám jen jedno krátké. Jinak vstupné do Infinity je se studentskou kartou $20. Bez ní zaplatíte $25.

Potom jsme se dostali konečně na pláž. Ve tmě toho tam samozřejmě tolik vidět nebylo, ovšem ta atmosféra, která na nás dýchala, se nedala jen tak přejít. U pláže nás mimo jiné také zaujaly lehací lavičky. V podstatě takové dřevěné postele. Jen si představte si tak lehnout u pláže v Surfers Paradise a pozorovat noční oblohu. Nemělo to chybu, prošli jsme se kolem pláže a těšili se, až uvidíme celou pláž druhý den a za světla.

Každý pátek a sobotu přijíždí do Surfers Paradise asi 30 000 lidí, aby si užili tamější noční život. Při skutečnosti, že je v Surfers Paradise asi 20 000 lidí s trvalým pobytem, je takový počet turistů skutečně veliký. V neděli v noci jsme ale žádné davy nezaregistrovali. Některé znamé kluby mají např. otevřeno jen od čtvrtka do soboty.

Surfers Paradise, je (jak už název napovídá) rájem surfařů. My jsme tam sice moc surfařů neviděli, ale vlny byly dost malé, tak asi nebyly ty pravé podmínky. Počasí nám vyšlo i na poslední den, za což jsme byli pochopitelně moc rádi. :) Konečně jsem tedy viděl, co jsem chtěl. Protože Gold Coast je znám nejen svým nekonečně dlouhým pásem pláží, ale také velice architektonicky odvážnými stavbami hned těsně u oceánu. No nepřijde vám to trochu šílené, postavit hned u moře 322,5 m vysoký mrakodrap se 78 patry za $255 000 000?

Společně jsme pak zašli do 4D kina. Asi si říkáte, co to může být. Kromě Jenny, jsme nikdo neměli potuchy, o co jde. A tak jsme se usadili a čekali, co bude. Byli jsme vyzváni k odložení věcí a k nepoužívání telefonů, foťáků a kamer. Vyfasovali jsme klasické 3D brýle a začali koukat na asi 15 minutový kreslený film. Najednou ale jako by mi někdo kopnul do sedadla, až jsem se otočil, co se děje. V tu ránu jsem dostal sprchu a začal na mě foukat vítr. Pak už mi bylo jasné, o co běží. :) Bylo to něco neuvěřitelného a opět úžasný zážitek! Třeba scéna, kdy si námořník zatřepal mokrými vlasy a voda cákla v ten moment i na nás. Do toho vítr a to vše ještě ve 3D. Sedačka vibrovala a jezdila nahoru a dolů. Při scéně, kdy nás něco mělo chytit za nohy, nás opravdu jakoby něco chytilo. Už si nevzpomínám, jestli to udělali silným větrem nebo čím. Bylo to vážně super, něco, co jsem ještě nikdy nezažil... Tím pro nás výlet na Gold Coast skončil.

V Brisbane jsme odevzdali auto, což trvalo asi 10 sekund. Zrovna totiž odjížděl jejich minibus na letiště a měli naspěch. Stejně nebylo moc co kontrolovat, protože jsme měli plné pojištění. Je lepší si připlatit, než pak platit za škody, které jste třeba ani sami nezpůsobili. Za auto na 4 dni s plným pojištěním, jsme dohromady zaplatili asi $230. Plus benzín a poplatky za most po cestě zpět, ale to už jsou malé položky. To jen tak pro informaci, kdyby vás třeba zajímalo, kolik takové věci stojí a jestli by se např. nevyplatilo jet spíš autobusem nebo vlakem.

Aspoň jsme tedy neztráceli čas a dorazili na letiště s dobrým předstihem. S lehkým zpožděním jsme pak pohodlně přistáli v Sydney, kde jsme si po 10 minutách ukořistili taxík, který nás za $50 odvezl zpět na Bondi Junction.

Konečně se dostávám k tomu, abych vám mohl v klidu povyprávět o našem čtyřdenním výletu v Queenslandu. :) Moc jsme si to tam užili a odvezli si mnoho krásných zážitků, na které se nedá jen tak zapomenout. Asi 1200 nafocených fotek (pouze mnou) je myslím také důkazem toho, že bylo stále na co koukat. :) Přebrat, doupravit a vybrat ty nejlepší fotky pro tento článek, mi dalo docela zabrat, tak alespoň doufám, že se vám bude čtení a fotky líbit a že si třeba i nachvíli budete připadat, jako by jste tam byli s námi... K tomu bych ale doporučoval nějakou příjemnou relaxační hudbu, kterou já osobně vždy poslouchám, když bloguji. :) Jinak třetina fotek v tomto příspěvku je od Kuby, zacož mu děkuji.

Nápad "někam vůbec odjet" vznikl na základě závodu Formule 1 v Melbourne, kam se chci každoročně podívat a vždy se najde nějaký důvod, proč nakonec do Melbourne nejedu. Tento rok už to skutečně vypadalo, že pojedem. :) Ale když jsem měsíc před odjezdem začal zařizovat letenky a bydlení, tak jsem zjistil, že už jsou všechny levné varianty vyprodané a dávat přes $300 za letenky, když se normálně dají sehnat za stovku zpáteční, se nám prostě nechtělo. Rozmýšleli jsme pak nad tím, že bychom si půjčili auto, ale to bychom zase strávili celkem 2 dni na silnici a to by vhledem k tomu, že jsme chtěli vyrazit jen na 4 dni, byla docela ztráta času. A tak jsme vymysleli náhradní plán - konečně se podívat na sever do státu Queensland, což je místo, kam jezdí na dovolenou většina Australanů, studentů a vůbec mnoho lidí z celého světa...

Včetně Kuby a Jennifer jsme se jednoho hezkého večera sešli u nás doma a vše pořádně probrali a naplánovali. Náš plán byl odjet do Brisbane, hlavního města Queenslandu, po té se vypravit na Gold Coast, odkud jsme ještě chtěli jet na Byron Bay. Z časových důvodů jsme ale nakonec Byron Bay vypustili, protože to prostě nebylo možné všechno stihout. Queensland je známí především svým Velkým bariérovým útesem, přičemž cesty na něj většinou vedou přes město Cairns. Cestování v Austrálii je ale hodně drahé a kolikrát výjde týdenní dovolená na Fiji levněji, než týdenní dovolená v Queenslandu. Ale samozřejmě záleží, co chcete dělat. My jsme měli k dispozici pouze 4 dny, jelikož jsme nikdo nechtěli výrazně zameškat v práci nebo ve škole. Ve výsledku jsme to měli tak nabyté, že nepřicházelo v úvahu zajet ještě kamkoliv jinam. Věřím tedy, že i doho Cairns se někdy podívám a zašnorchluji si na Great Barrier Reef... Brisbane a Gold Coast byly ovšem také dvě hlavní lokality, které jsme chtěl tady v Austrálii zásadně vidět, takže konečně. :D

V pátek brzo ráno nás vyzvedl taxík, který nás dovezl za cca 20 minut na letiště. Při letištních kontrolách proběhlo vše naprosto v pohodě a měli jsme pak i dostatek času k doprobrání se z nezvyklého ranního vstávání. :) Jak jsme tak ale seděli a povídali, napadlo mě, že bychom už asi měli jít. V tom jsme si všimli, že u našeho letu už hlásí "last call" - poslední volání pro náš let! A tak si museli celkem pospíšit - vlastně mi to přípomínalo tu scénu ze Sám doma, jak utíkali, aby stihli letadlo. :D Naštěstí jsme ten let stihli - byť docela na poslední chvíli a pak už jsme se jen usadili v Airbusu od společnosti Jetstar a v 6:20am vyrazili vstříc novým zážitkům...

Let trval asi 1,5 hodiny a obešel se bez sebemenších komplikací. Vzdálenost mezi Sydney a Brisbane je asi 1000 km. V Brisbane je časový posun o hodinu zpět a tak jsme měli skutečně celý den před sebou. :)

Hned na letišti nás vyzvedl minibus od společnosti Cut Price Car Rentals, který nás zavezl zdarma do jejich pobočky, kde jsme si pronajmuli auto na celé 4 dni. Původně jsme si objednali takové menší auto Kia, ale to nebylo k dispozici, tak jsme to museli přebookovat na jiné. Na pobočcce jsme podepsali ještě několik důležitých dokumentů, zkontrolovali auto a po převzetí vyrazili na naše první ubytování.

Byli jsme sice lehce překvapeni, když jsme zjistili, že jsme dostali skoro čtyřlitr šestiválec, ale aspoň jsme měli prostorné a spolehlivé auto. Řízení se ujal po celou dobu Kuba, protože je zkušenější řidič a také by bylo dražší, kdyby byli řidiči dva. Po pravé straně byl Kuba zvyklý jezdit pouze na skútru a ještě k tomu to byl automat, se kterým řídil také poprvé. Ale suveréně se toho chopil a zanedlouho si na jízdu po pravé straně zvykl. Já si později řízení také vyzkoušel, i když jen na takové slepé ulici. Ale moc jsem si to chtěl zkusit a určitě bych si to časem také osvojil. Každopádně nebylo divu, že jsem si jednou pustil místo blinkru stěrače, což se stane občas asi každému, kdo na řízení vpravo není zvyklý. :D

Na první noc v Brisbane jsme měli zařízené bydlení v jednom backpackeru poblíž centra. Byla to jednopatrová budova, kde jsme měli zamluvenou jednu místnost pro 4 lidi. Na zahradě byl hezký bazén a cena za noc byla perfektní, takže to byla dobrá volba. Odložili jsme si věci a hned ráno vyrazili do centra.

Brisbane, které je pojmenováno podle stejnojmené řeky, která v něm protéká, je třetí největší město v Austrálii a stejně jako např. Sydney, bylo kdysi součástí trestanecké kolonie. Nabízí lidem nejen příjemné klimatické podmínky, ale také spousty zajímavostí a míst k navštívení. Evropany bylo Brisbane poprvé navštíveno roku 1823. Téhož roku byla založena první osada a to na březích Moreton Bay, kam jsme se chtěli vypravit za šnorchlováním kolem vraků lodí, ale opět jsme to nemohli z časových důvodů uskutečnit. :( Hlavním městem Queenslandu se stalo roku 1859 a v 80 letech 20. století začal jeho velký rozvoj. Nyní je Brisbane důležitým průmyslovým, finančním a dopravním střediskem. Naleznete zde v podstatě vše, co ve velkým městech bývá. Oproti Sydney je v Brisbane tepleji a řekl bych, že i na přírodě bylo vidět, že jsme se posunuli o trochu výš. Průměrné denní teploty zde klesají pod 20 stupňů jen vyjímečně a většinou se drží nad 25 °C.

V City jsme se sešli s naším kamarádem Kubou, který byl s námi jednou na Palm Beach a ten nás vzal, podle plánu, do krásných Botanic Gardens. Ty byly založeny roku 1855 a rozkládají se na 20 ha. Bylo to v podstatě něco podobného, jako v Sydney Royal Botanic Gardens. Krásné palmové zahrady, spousty druhů stromů, keřů a jiných rostlin a všelijaká jezírka a podobně...

Během návštěvy zahrad se začalo dělat docela horko, trochu dusno a začala na nás dopadat únava z nevyspání. Ale i tak jsme si to vše moc užívali a byli jsme rádi, že máme hezké počasí. Posledních 14 dnů, než jsme přiletěli, totiž v Brisbane jen pršelo! Měli jsme tedy štěstí, že se počasí nakonec umoudřilo.

Kuba nás pak provedl snad celým městem. :) Přešli jsme most, abychom se podívali na město z druhé strany z takové vyhlídky. Všude po cestě stále běhali ti lizardi, kterých se Amy trošku bála. :D Holky se stále u něčeho fotily a tak někdy nebylo jednoduché je efektivně popohnat. Nakonec jsme ale došli, kam jsme chtěli.

Měli jsme namířeno na místo zvané South Bank, kde se nachází promenáda s vodním resortem s umělou pláží. Kdybych býval věděl, jak úžasné to místo bude, pokusil bych se na to uspořit více času. South Bank se nachází hned vedle řeky, která protéká podél centra. Ležet na pláži s přímým výhledem na centrum Brisbane, mi přijde jako dostatečný luxus a kdybych tu bydlel, tak by mě tu bylo k vidění asi každý víkend. Nebo proč né hned každý den - hezky po práci, proč ne... :D Věřím, že jsou za tento resort místní obyvatelé velmi rádi, protože klasické pláže v Brisbane rozhodně nenajdete. Vstup je naštěstí zdarma!

South Bank rozhodně stojí za navštívení a to nejlépe za slunečného počasí. Pak to opravdu nemá chybu... Asi po dvou hodinách se už začalo stmívat a tak jsme se rozhodli na South Bank povečeřet. Po cestě domů jsme měli možnost shlédnout např. krásně osvícené Ruské kolo, které zářilo na kilometry daleko.

Jakto, že kupříkladu taková to místa nejsou zdemolována, posprejována a jinak znehodnocena mladými lidmi, kteří se z mnoha důvodů pod vlivem alkoholu a drog baví ničením všeho, co jim příjde pod ruku... Že by dostatek kamer a strážníků, kteří opravdu dělají svou práci? Vždyť to přece nemůže být tak drahé a složité zařídit... To asi v Čechách ještě dlouho potrvá, aby se s takovými věcmi něco začalo dělat...

Tak nám tady v Sydney už začal oficiálně podzim. Březen ale bývá stále teplý a až od dubna začíná být chladněji. O tomto létu se říká, že bylo z pohledu teplot a oblačnosti nejhorší za posledních 40 let. Já bych to zase tak černě neviděl, ale je pravda, že těch deštivých či oblačných dnů, bylo letos určitě víc, než v předchozích letech. Tak i tak, pro mě ještě léto nekončí a snažím se využít každého slunečného dne - pokud tedy nejsem zrovna v práci. :)

Asi před měsícem jsme společně s Amy a Kubou objevili nádherné místo na Cronulle na jihu Sydney. Na Cronullu jsem se letošní léto chystal zajet ještě minimálně jednou. Nejen, že jsme minule nestihli projít celou pláž, ale také jsme se chtěli podívat do zálivu Gunnamatta, který se nachází hned po pravé straně od vlakové stanice Cronulla. Mimo to jsme také chtěli pobýt nějaký čas na Cronulla Beach, takže jsme šli napřed na hlavní pláž, kam se chodí slunit většina lidí. Počasí bylo jako z pohádky a vlny byly obrovské. Vlastně byly tak velké, že pravá strana několika kilometrové pláže, byla uzavřená a tak jsme šli doprostřed, kde už bylo povolené koupání. Za tento den jsme udělali s Kubou mnoho fotek a jelikož jsou fotky jeho foťákem s polarizátorem o mnoho lepší a barvitější, polovinu fotek v tomto příspěvku jsou foceny Kubou. Byl to moc hezký den plný nových zážitků, srandy a odpočinku...

Jak sami vidíte, počasí bylo skutečně super a mohlo být klidně přes 30 stupňů. Na levé straně jsou takové písčité duny, kam se chceme podívat zase příště. To můžem klidně uskutečnit, až bude trochu chladněji. Za toho horka bylo to chození se všemi věcmi už tak náročné. Bodyboard jsme opět skěle využili a dokonce i Amy si zkoušela sjet nějakou tu vlnu. :D

Záchranáři měli stále co dělat a to nejen ve vodě. V jedné ulici hned u pláže byla nehoda, kam byl povolán i vrtulník. Holt né každý měl ten den asi tak hezký, jako my. :(

Po obědě jsme vyrazili do Gunnamatta Bay. Podle mapy jsem zrhuba věděl, jak to tam vypadá, ale to co jsme nakonec viděli a zažili, jsem nečekal a určitě bych toto místo doporučil k navštívení. Ovšem rozhodně za odlivu - hned se dozvíte proč... :)

První pohled na záliv byl asi takový, jaký bychom čekali a mimo pár zajímavých lodí tam nebylo nic extra k vidění. Kousek opodál bylo takové molo, odkud lidé skákali do vody. Voda tam ale byla celkem zakalená, takže jsme uvažovali, zda vůbec pokračovat dál...

Rozhodli jsme se zastavit v parku, který hned navazoval na písčitou oblast, která vznikla na základě odlivu. Otevřeli jsme něco dobrého k pití a prošli se po okolí. Čím víc jsme se vzdalovali, tím víc byla voda čistější a záliv zajímavější a tak jsme se vrátili pro Amy a šli dál. :)

Po cestě jsme míjeli nádherné domy, které byly přímo na pláži. V jednom jsme třeba viděli velmi stylový bar s velikými okny, všude palmy a to vše asi metr nad pláží... Úžasné bydlení, které také jistě stojí klidně několik miliónů dolarů. Jistě měl i Russel Crow, hlavní herec z filmu Gladiátor, pádný důvod, proč si koupit dům právě na Cronulle. :)

Viděli jsme lidi relaxovat na lodích, před domy, rybáře nebo lidi, kteří stejně jako my jen procházeli. Díky odlivu se tam vytvořily všelijaké mělčinky a malé pláže, což vypadalo moc hezky... Ale holt né každý tam byl ten den jen relaxovat a někteří tam byli i pracovně... :D

Když jsme ale došli až sem, nechtělo se nám už kamkoliv jinam. :) Usadili jsme se na pláži široké asi 2 metry a voda okolo nás nebyla hlubší než po kolena. Navíc byla úžasně teplá, takže to skutečně nemělo chybu...

Z našich repráčků se ozýval Bob Marley a nám už nezbývalo nic jiného, než si nalít další sklenku a užít si reálné okamžiky na nereálně krásném místě. :D Může mi někdo říct, proč se toto místo neuvádí v průvodcích na místo Bondi Beach nebo jiných komerčních pláží? :)

Při šnorchlování bylo vidět, že jsme se nacházeli v zálivu a že tam voda nebyla tak průzračná, jako třeba na Manly. Ale stále byla ta voda krásně čistá a obzvláště v místě, kde se zprudka tvořila větší hloubka, byla voda z vizuálního, i pocitového hlediska, naprosto dokonalá!

S Kubou jsme se pak vydali rovně podél takového hřebenu, který se vytvořil mezi přístavem a doleva směrem k obytným domům a pláži. Šli jsme vlastně stále hloubš, ale voda byla absolutně bez vln a maximálně tak metr hluboká.

Vrátili jsme se tak akorát, protože už opravdu přicházel příliv a tak jsme museli naše věci rychle pobrat a přesunout se zase o kus dál. Alespoň jsme se donutili podívat ještě na další místa.

V pozadí můžete vidět Royl National Park, přes který jsme nedávno jeli do Wollongongu. Na další fotce jsem ho vyfotil trochu blíž, ale to je samozřejmě jen pár stromů. Park je to jinak obrovský. Rád bych se tam příště podíval třeba z té druhé strany. Také by to nemuselo být špatné.

Poslední zastávkou našeho výletu po Gunnamatta Bay byla tato roztomilá pláž, kde jsme zůstali až skoro do západu slunce. Zde jsme nalezli sprchy a toalety, což bylo také docela fajn.

No, skoro mi to ani nepřišlo jako v Sydney a opět mi to přípomínalo spíše Asii nebo ještě lépe nějaké Pacifické ostrovy - i když připomínám, že jsem ještě ani tam, ani tam, nebyl. Tohle byl prostě Gunnamatta Bay na Cronulle. :) Amy se tam také moc líbilo a když chtěla v klidu relaxovat na pláži, s Kubou jsem měl tak alespoň klid na probádání okolí, takže to vše takhle myslím skvěle fungovalo.

Jak už jsem řekl, určitě vám doporučuji toto místo navštívit a to zásadně za přílivu a slunečného počasí. (Časy přílivu a odlivu lze zjistit na internetu či v novinách.) Po cestě zpět už totiž zmizely všechny ty malé pláže a ostrůvky, které se tam vytvořily a měli jsme celkem problém se dostat přes vysokou hladinu vody zpět. Byly chvíle, kdy jsme šli podél jedné zdi, kde bylo vody lehce nad pas, na ramenou baťohy a v ruce chladící box a bodyboard a brodili jsme se dál a dál vodou, aniž bychom věděli, jestli se tím směrem dostaneme nějak na souš. Nebylo to ale zase tak tragické a bez problémů jsme se dostali až na vlakovou stanici, respektive na autobusovou zastávku, protože byl ten den trackwork - práce na trati.

Tak co, jedete příště s námi? :D

V pátek letíme do Brisbane a na Gold Coast, kde se chystám začít slavit mé 25tiny, tak doufám, že se nám vše vyvede a že si to pořádně užijeme! Jakmile pak budu mít čas, určitě o tom všem zase napíšu a přidám nějaké zajímavé fotky. Takže od pátku vás zdravím z Queenslandu. :D

Minulý víkend jsme si udělali výlet do Wollongongu, který se nachází asi 80 km jižně od Sydney. Na cestu jsme se vydali ještě společně s kamarádem Redgrem a jeho přítelkyní, kteří nás brzo ráno vyzvedli autem. Sice přímo od nás z Bondi Junction jede přímý vlak do Wollongongu, ale měli jsme v plánu navštívit více míst a tak bylo auto rozhodně příjemnou variantou.

Rozhodli jsme se jet přes Ryal National Park. Přišlo nám to zajímavější, než jet po dálnici a tak jsme se po cestě i pokochali přírodou. Po klikaté silnici jsme někdy měli pocit, jako bychom byli někde v Evropě. Čistě náhodou jsme se zastavili na vrcholku jednoho z kopců, přes které jsme jeli.

Naše zastávka v Sublime Point Lookout měla nakonec mnohem hlubší význam, než jsme původně zamýšleli. :) Před námi se vynořil nádherný pohled na oceán, pláže a další města. Počasí nám sice nevyšlo úplně nejlépe, ale výhled to byl stejně parádní a tak jsme byli rádi, že jsme se tam vůbec zastavili...

Nan Tien Temple, což v čínštině znamená "jižní ráj", byl dokončen v roce 1995 a patří k němu i rozlehlé zahrady. Celý komplex o asi 50 hektarech je tak opravdu zajímavým místem k navštívení. Budovy jsou v tradičním čínském stylu a mně osobně celková atmosféra docela nadchla. Veškeré kroutící se cestičky, vhodně umístěné kameny, skalky a různé sošky a jezírka, mají navodit tradiční atmosféru určenou především k přemýšlení a meditaci. Bohužel jsme díky počasí venku moc neotáleli a jako první jsme navštívili sedmipatrovou, 47 metrů vysokou pagodu. Ta slouží jako místo posledního odpočinku a jsou tam uloženy schránky s popelem.

Řekl bych, že jsem viděl asi to, co jsem čekal a tak jsem spokojený. Nebylo to zase něco, co bych musel hned viděl znovu, jen bych tam chěl možná déle pobýt a pojmout to trochu více jako meditační den, než turistickou prohlídku. Ale v pohodě. :) Pro ty, kteří již navštívili některé chrámy v Asii, by byla možná zajížďka do Nan Tien Temple nudná. Ale kdo ví...

Nedávno jsme se za jednoho sobotního dopoledne vydali do Paddingtonu, abychom si prohlídli známé Paddington Markets. Tyto trhy fungují více než 38 let a organizátoři zde dávají šanci především mladým a začínajícím designerům. Najdete zde zboží všeho druhu - od oblečení po různé obrazy, dekorace nebo narámky a podobně. Myslím, že je dobré to alespoň vidět a pocítit tu klidnou atmosféru, která tyto trhy každou sobotu doprovází. Doporučuji např. ochutnat výborný kokosový dort, při poslechu místní kapely...

Paddington je luxusní čtvrť a podle toho také vypadaly malé obchody, které jsme viděli na opačné straně Oxford Street. Skoro v každém spodním patře těchto "domků" byl malý obchod s nějakým oblečením. No s nějakým, samé takové společenské oděvy nebo vhodné na různé rauty, plesy a podobně. Přitom na první pohled bych opravdu neřekl, že to jsou malé obchody, protože v Sydney je spousta takových budov přesně v tomto stylu a většinou to jsou jen byty.

V neděli, ten samý víkend, jsme se s Amy rozhodli, že ozkoušíme náš nový gril, který jsme koupili před měsícem. Je celkem malý, přenosný a na plyn, což je v Sydney celkem praktické. A tak jsme ještě společně s Kubou vyrazili do Queens Parku. Počasí bylo fajn, gril fungoval skvěle, frisbee létalo dobře, muzika také hrála, prostě vše tak jak má být. :D

S grilem jsme moc spokojení a určitě se bude ještě hodit. Dokonce nám vydržela jen jedna náplň a to tam ještě hodně zbylo. Přitom 4 náplně stojí jen $5. Pro nás, co nemáme auto, je to ideální gril. Ten na uhlíky je na hodně místech stejně zakázán.

Cestou domů jsme si pak vzali nákupní košík, který jsme (jak je v Sydney zvykem) našli na ulici. Po cestě Kuba našel podvodní pouzdro na foťák. Jestli je ale funkční a na jaký typ foťáku pasuje, nevím. Každopádně kuriozní nález, ne? :)

Ještě ten samý večer jsme se zajeli podívat do City na oslavu Čínského Nového roku. V rámci oslav se ve městě konalo spousta akcí. My jsme se zašli podívat na průvod, který se konal napříč městem. Celé mi to velmi připomínalo Mardi Gras, jen to nebylo tak velkolepé. Minulý rok jsem si nechal tuto podívanou ujít, protože bylo špatné počasí. A tak jsem si to letos vynahradil. :)

Za doprovodu muziky a všelijakých bubínků a cinkátek, bylo k vidění spousta zajímavých převleků, masek, různých draků a podobně. Bylo toho dost, ale na druhou stranu mě to zase až tolik nenadchlo. Ale jak říkám, alespoň jednou je to dobré vidět.

Na závěr jsem chtěl vložit opět malou ukázku toho, jak se o mě Amy stará a výborně mi vaří. Nakonec jsem vše vložil do mé fotogalerie, kterou jsem dnes celou doplnil... (Tzn. všechny fotky od našeho přestěhování na Bondi Junction.)